Prolog
Sjížděl jsem serpentinami silnice, která se jako had vinula po úbočí kopce, dolů do městečka. Za zády jsem cítil hradbu Suchých skal. Za jednou ze zatáček jsem zabrzdil u okraje silnice, abych nechal odpočinou prstům, unavených mačkáním páček brzd, otočil se a vychutnal si jejich nádhernou dominantu.
Světlo není ideální, žádné fotky nebudou. Svaly na nohou žadoní po odpočinku, výjezd na nedaleký Kozákov je řádně potrápil. Ruce zase brní od brzdění při sjezdu do Malé Skály. Ale, stejně je to nádhera. Za zády Suché skály, kterým se také říká České Dolomity, před sebou panorama Pantheonu, skály a na vzdáleném okraji výhledu věž Frýdštejna.
Mám hlad.
„U Boučkova statku se najím.“
Hlava dává jasný pokyn ostatní částem těla.
Suché skály
Po přejezdu kolejí, když se dostanu do hlavní turistické zóny na Malé Skále, zjistím, že se něco děje. Ano, omezení, neomezení, ne úplně ideální počasí, ale je prvního května a turistická sezóna je zde.
Tsunami turistů se přelévá na křižovatce u Boučkova statku.
„Snad si někde sednu?“ mrmlám si pro sebe.
Nesednu. Díky vládním nařízení funguje jen výdejní okénko a venkovní sezení, zahrádka, je zrušeno. Nevadí. Dám si kafe, Birella, polévku a zdejší tradiční pochoutku pro milovníky sladkého, borůvkový knedlík politý jogurtem, či čím to vlastně bylo.
Naštěstí, než jsem na koupi se uvolnilo místo na prknu mna zídce. Sednu si na poslední volné prkno, nenechám se rušit stálým proudem turistů okolo, a vychutnávám si svůj příděl cukru, tekutin a kofeinu. Čeká mne minimálně 40 km cesty domů. Jsem spokojený. Ale to jsem ještě netušil, že prvních deset, z té chybějící čtyřicítky, bude válka, bude to boj. Válka na stezce.
Válka na stezce
Po jídle, spokojen a plný energie jdu do boje.
Výšlap na Kozákov byl o nohách. Ty to zvládly. Teď to bude o hlavně, očích a postřehu a rychlých reakcích. Nevím, jak mne to v chvíli napadlo, ale vzpomněl jsem si na Babylonskou věž, asi protože Bábel = Zmatek 🙂
Příběhy z Bible jsou poučením
Celá země byla jednotná v řeči i v činech. Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam. Tu si řekli vespolek: „Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.“ Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny. Nato řekli: „Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.“ I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.
—Genesis 11,1-9
Úsek od Malé Skály do Turnova. Cyklostezka vinoucí se podél Jizery nabízí směsici snad všech letních sportů, jen fotbal, volejbal a basket se zde nehraje. Běh, turistika, kolo, in-line brusle, koloběžky, k tomu všemu i varianty s elektromotorem, přidejte si k tomu navíc psy a po Jizeře plující lodě.
Na řece je to jasné, proud je daný a neměnný, ale na břehu je to často masakr.
Vyjel jsem od Boučkova statku. Vyhnu se první skupině, druhé. Ááá, tady se nevyhnu, brzdím, rozjedu, zabrzdí. Kličkuji. Pozor pes! Sakra, to se nedá. To nemá žádný řád.
Stezka není nejširší, ale to by ani tak nevadilo, kdyby se šlo vždy při straně. Ne, Novákovi, skutečně nemůžete jít čtyři vedle sebe a psa nechat na volno.
Hráli jsme kličkovanou, ty to znáš.
Úsek podél Jizery z Malé Skály do Turnova na autobusové nádraží je dlouhá necelých deset kilometrů. Po cestě je několik hospůdek a kiosků. Je velmi oblíbená. Krásné prostředí u Jizery, relativně dobrý povrch po celé délce, množství různých služeb. Je jasné, že to přiláká také velké množství turistů a sportu chtivých nadšenců.
Mohou se tam ale všichni vejít? Já jsem přesvědčen, že ano. Stačí k tomu jediné: respekt k ostatním.
Malá Skála a Dolánky u Turnova
Dolánky a Malá Skála jsou významnými místy v Českém ráji, turistickými centry. Slouží jako startovací místo pro různé výlety. Jsou dobře přístupné po silnici i vlakem.
Dolánky a Malá Skála vám dávají na výběr z nepřeberného množství různých a velmi příjemných způsobů, jak aktivně strávit volný čas a užít si ho. Sportovně, s radostí a s celou rodinou nebo partou kamarádů. Určitě se sem přijeďte podívat.
10 pravidel pro pohyb na stezce
Tato pravidla se, dle mne, hodí stejně dobře pro cyklostezku, tak i pro stezku v lese nebo chodník ve městě.
1. Ohleduplnost. Mějte respekt k ostatním na stezce.
2. Pohybujte se jen v jednom směru, po stezce nekličkujte
3. Na stezce se držte při své straně. Pohybem uprostřed blokujete oba směry.
4. Nevytvářejte velké skupiny, které zabírají celou šířku stezky, aby neblokovaly pohyb ostatních.
5. Přizpůsobte rychlost pohybu hustotě ostatních lidí na stezce.
6. Neohrožujte svým pohybem a svým sportovním vybavení ostatním.
7. Pes je vždy na vodítku a majitel ho musí držet u sebe.
8. Chovejte se předvídavě, nedělejte prudké změny pohybu, abyste neohrozili ostatní.
9. Buďte pozorní, sledujte dění na stezce a kolem sebe.
10. Čistota a respekt k okolí. Neodhazujte odpadky, neznečišťujte okolí.
Na společné stezce pro chodce a cyklisty nesmí jezdec na kole ohrozit chodce a stejně tak chodec nesmí ohrozit cyklistu . Obě skupiny účastníků jsou tedy zcela rovnoprávné a musí se vzájemně respektovat. To platí i pro ostatní na stezce ( in line, běžci, jezdci na koloběžce).
Čtyři lidi vedle sebe nebo dva kočárky se na stezku bezpečně nevejdou. Sebe hodnější pes na volno nebo na dlouhém vodítku je pro pohyb na stezce pohroma. nechci dávat ostatní nějaká moudra, ale rád bych vás poprosil: Buďte k sobě ohleduplní.
A jak vypadala má jízda na prvního máje? Bylo to parádní a já splnil jednu ze svých osobních výzev: Z domova na Kozákov
