Celý týden sleduješ počasí, protože o víkendu máš závod. A celý týden je vedro k padnutí, které má utnout fronta s deštěm a bouřkami. Vyjde to?
Když jsem v sobotu ráno odjížděl z domova, pršelo, lilo, jak z konve, ale radar, ve všech aplikacích na počasí, ukazoval něco jako: neboj, přestane. Ještě kilometr před Špindlem pršelo. Chvilku po osmé, co už jsem vystupoval z auta na centrál parkingu, přestalo.
Znamení: Dneska bude dobrý den.
Již jednou jsem byl na Krkonošskou 50 přihlášený, myslím rok 2019 nebo 2018, už ani nevím, jen si pamatuji, že jsem v létě dostal nějakou virózu a bylo vymalováno. Letos to muselo vyjít.
V kalendáři zapsáno, že jedu, ženě jsem nahlásil, že šestého jedu. No, ale to bych se taky musel přihlásit, že jo? Tvl. Michal zapomněl. Stále bylo dost času a málem jsem byl doma. V neděli večer (necelý týden do závodu) jdu na to. A co myslíte? Ano, máte pravdu. Přihlásit se už nejde, plná kapacita. Ale za zeptání nic nedáš, říkám si. Takže píšu pořadatelům, jestli něco a co a jak. A světe div se, jak se vyplnilo. Jeden se odhlásil a Martin Dvořák, jednatel pořádající firmy, se mi ozval zpět. E-mail, telefon, registrace, rychlá platba a jedu, už doopravdy. Díky Martine.
Hele, lidi, nenechávejte ty registrace na poslední chvilku, jo? Nebo nebuďte sklerotičtí, jako já.
Sobota ráno. Areál ve Svatém Petru připraven, závodníci se scházejí, hudba hraje, lyžaři nelyžují, lanovka stojí. Dnes se do sjezdovky bude běhat a také po ní sbíhat. Ano, hned po startu vede trasa po části Turistické sjezdovky, a po okruhu okolo Stohu, se trasa vrací do cílového areálu, k občerstvovací stanici, prudce dolů po Malém hanku.
Před startem
Trasa
Z trasy jsem měl trochu strach, ani ne co se vzdálenosti týče, protože padesátku jsem si v Krkonoších nedávno vyzkoušel na FKT Černá Sněžka, takže minimálně dokulhat bych to měl. Ale děsil jsem toho, jak to tam okolo Špindlu pořadatelé vlastně namotali, aby to nebylo moc po silnicích a sjezdovkách.
Přiznávám, že jsem trasu na mapě dopředu vůbec podrobně nestudoval, jen jsem si ji nahrál do hodinek. O to větší bylo mé překvapení, hodně příjemné překvapení. Silnice minimum, krásné přírodní cesty, parádní výhledy a ty sjezdovky, ve Svatém Petru a kousek na Medvědíně, byly zpestřením. Palec nahoru za to, jak to vybrali a okolo Špindlu namotali.
Značení
Značení, ve formě šipek na plastových deskách, bylo přehledné a bylo všude, kde mělo být. A to říkám i s přihlédnutím k tomu, že jsem jednou neodbočil a běžel z kopce dál, mimo trasu.
Seběh z Kozlího hřbetu, asi 46 kilometr, trasa ze silničky (cyklostezky) uhýbala prudce do leva, do lesa. Já, jak jsem byl rozběhlý z kopce a již dost unaven, jsem značení nevěnoval pozornost a nechal nohy, ať mne unášejí z kopce dolů. Letěl jsem jak vítr, cíl skoro nadohled. Naštěstí po pár desítkách metrů hodinky vibrovaly na poplach: Špatná trasa. Takže padesát metrů zpět do kopce. Jen a jen moje chyba, moje nepozornost a odnesly to moje nohy.
Občerstvovačky
Jídla, v podobě tyčinek od Penca a PowerBaru, gelů Maurten a chews od GU jsem měl sebou ve vestě dostatek. Doplňoval jsem jen pití.
Občerstvení bylo na trase pět (13., 18., 27., 33., 39. km). K dispozici voda, ionťák, cola, banán, sušenky, sůl, magnézko. Na Mísečkách dokonce i pivo. Přišlo mi, že je všeho dost, ale co bylo hlavní, všude navíc byli velmi příjemní lidi.
Krkonoše, Krkonošská 50, sjezdovka na Medvědín, šlo se nahoru …
Já na trase
Já jsem byl trase jak lev, tedy pral jsem se s ní jak lev. Dal jsem si poměrně ostrý A limit, a to šest hodin, limit B byl 7 hodin. V červenci na FKT Černá Sněžka jsem 51 km dal za necelých sedm a půl hodiny. Tam bylo větší převýšení, prostě teď jsem musel být rychlejší.
Povedlo se mi nepřepálit začátek. Ať si běží, rychlíci. Navíc se startovalo společně s půl maratonskou distancí a to byly ještě větší sprinteři.
Pravidelně jím a piju. Větší krize, ani zeď, nepřišla, to se povedlo. Ze začátku jsem si dával energitické bonbóny Chews GU a tyčinky, ke konci jsem si dal gely.
Nečekat na hlad, pravidelně do sebe něco dostat. Jasná strategie. Funguje to!
Při pohledu zpět vidím dva úseky, kde jsem mohl být na sebe přísnější, agresivnější. Nebo spíše, jde o místa, kde bych příště měl více běžet a ne jít. Jde o úsek po Dřevařské cestě k Boudě u Bílého Labe, kde až na posledních asi tři sta metrů, se jde stále do mírného kopce, ale ne prudkého kopce. A podobný úsek po cyklostezce, navíc po horské silničce, přes Medvědín na Mísečky. Tam byly sice některé úseky prudší, ale oboje to bylo běhatelný. Na prvním úseku jsem se podvědomě šetřil, na tom druhém už mi svazovala nohy únava. Ale zde je velký prostor pro zlepšení.
Nejlepší úsek byl seběh ze Stohu, v první části trasy. Po modré, od přístřešku u Klínovky, přes serpentiny mezi klečí a borůvčím, až po závěrečný hank na sjezdovce, přes pět kilometrů nádherného trailového běhu a místy i létání. A když jsem koukal, jaký tempo, oproti mně, tam měli ti nejlepší, tak si myslím, že ti tam skutečně letěli, snad na křídlech orlů, jak v hobiti v Pánovi prstenů.
I závěrečný seběh z Mechovince k prvním barákům ve Špindlu byl povedený.
Po celou cestu jsem si držel cílových šest hodin na dosah. Ale minutka sem, půl minutka tam, ztráta se postupně zvyšovala. Rozhodl ten úsek k občerstvovačce na Mísečkách.
Pak, i když to bylo už na čtyřicátém kilometru, mi to až do cíle, těch posledních deset kilometrů, k mému překvapení, zase slušně běželo.
Cílový čas 6:06:22, celkově 89 místo, 27. místo v kategorii 40-49. Ta konkurence je šílená 😊, v loňském roce, co jsem koukal, bych byl s tímto časem o dvacet míst výše.
Zvítězil Adam Korecký v čase 4:21:50, nejlepší žena byla Jana Mikešová za 4:49:40, celkem 16 závodníků (14 mužů a dvě ženy) zaběhlo trasu 50,5 km s převýšením 1900 m+ pod pět hodin. Borci neskutečný.
Gratuluji vítězům i všem ostatním, kdo se na Krkonošskou 50 vydali.
Za sebe musím konstatovat, že jsem velmi spokojen. Dovolím si říci, že poslední dobou jsem na sebe trochu tvrdší, a že se to vyplácí. Není mým největším cílem při běhání se honit za rekordy, ale někdy je potřeba si pořádně zazávodit a nechat na trati vše do poslední kapky potu a sobotní závod byl jedním z těch, kde se mi to povedlo.
V cíli. Už po jídle a suchým triku
Trasa pěkně namotaná a označená, pití dostatek, organizace dobrá, lidi příjemní, výkon také nebyl špatný. Sakra, co já bych z té soboty zkritizoval? Jo už vím, titul prase za volantem vyhrává neznámý řidič BMW X6, plná čára, mírně do zatáčky, hodně dost přes stovku na devadesátce, to není zrovna bezpečné předjíždění. Snad dojem v pořádku.
Já si sobotu užil, pořádně jsem se vyřádil na trase běžeckých keckách a za volantem jsem byl jak beránek.
Vybavení
Už taková moje závodní klasika:
- Boty: Hoka One One Speedgoat 5
- Vesta: Instinct Evolution 7 litrů
- Hůlky: Fizan
- Hodinky: Polar Grit X
Po závodní káva je dopitá, jede se domů, únava z očí kouká …
Foto od pořadatele
Pár snímků z Krkonošské 50 přímo od pořadatelů. Díky za pěkné fotky.
Mohlo by se hodit – moje tipy na vybavení
Doporučuji, osobně vyzkoušeno: www.trailpoint.cz
Trailpoint, běžecká speciálka: boty, oblečení, doplňky. Využijte slevový kupón ⇒S kódem „KUDRNA5“ máte slevu 5% a to platí i na věci v akci nebo ve slevách.
