Že pojedu, jsem se rozmyslel až na poslední chvilku. Přihlásil jsem se dvě hodiny před koncem registrace. Ale to, že jsem tam moc chtěl, protože ta akce má atmosféru, že jsem tam chtěl potkat „na živo“ několik běžeckých kamarádů, které znám jen virtuálně vzdáleně, jen on-line, nakonec rozhodlo.
Myslel jsem, že listopad bude běžecky jen odpočinkový, nakonec vše dopadlo jinak a po celo-sobotní výzvě Ultra Interval Challenge, jsem hned následující sobotu vyrazil do Vlastibořic, na Strom Ultra Maraton.
StromUltraMaraton
O co přesně jde? To se sejde skvělá komunita běžců … .
StromUltraMaraton je běžecký závod na 50 km. Trať spojuje památné, státem chráněné stromy, i ty, které jsou prostě jen krásné, ať už svým vzhledem, příběhem či stářím. Běží v oblasti na rozhraní Českého ráje a Ještědského hřebenu.
Start a cíl je ve Vlastibořicích, nedaleko Turnova. Závod pořádá Dušan Koutník.
Letos se, po covidové pauze, běžel pátý ročník závodu, pokud přičteme i zkušební nultý ročník v roce 2014, tak již dostáváme pěknou tradici. Musím potvrdit, mám již druhou účast, že zde běh dostává společenský rozměr. Ano, tu kamarádskost, přátelství, radost a nadšení. Ve Vlastibořicích se schází skvělá parta běžců z ultra komunity a z komunity, okolo českých běžců, kteří okusili horko řeckých cest na Spartathlonu. Většina se navzájem zná, potkává se i na další běžeckých akcích. Vždy jsem rád, když mohu do takové party nahlédnout a společně si ušpinit běžecké boty.
A nebojte, i když se hodně času prokecá a vyprávění zážitků z minulých závodů nebere konce, na trase se závodí, běží se, není to žádné lážo plážo. Ti nejlepší, padesátikilometrový závod s tisícovkou metrů převýšení, zvládnou za v klidu i za 4:15:49, v tomto čase vyhrál letošní ročník Martin Kopecký z Liberce.
Na trase
Start je v osm, píše se v propozicích. Možná tam také mělo být: Mlhovky povinné. Když jsem vyjížděl v sedm z Boleslavi (mám to tam jen kousek) poprchávalo. U Příšovic byla hustá mlha. No, to bude pěkné. Větrovku ve vestě mám, předpověď ale hlásí zlepšení. A skutečně.
Po startu se počasí docela umoudřilo, mlha se rozpustila a na hustě, a někdy velmi originálně umístěné značení bylo vidět, nicméně stále platilo: vždy ve střehu. Poprvé jsem z cesty seběhl na pátém kilometru, naštěstí spoluběžec mě včas pokřikem „Tam néé, tudy.“ Uchránil zbytečným metrům navíc.
První kilometry trasy vedou okolo zámku Sychrov (www.zamek-sychrov.cz/cs) a jeho krásného parku, určitě doporučuji návštěvu. Působivý je i průběh Alejí Rohanka, kde atmosféru dokreslovaly chuchvalce mlhy, které se ještě nestihly rozpustit.
Kolem Sychrova jsem běžel v závěsu za Petrem Válkem. Mohl jsem tak obdivovat krásný běžecký styl jedenáctého v pořadí na letošním Spartathlonu.
Docela to ubíhá a je tu první desítka, běžel jsem ji docela rychle, za 54 minut. A s první dokončenou desítkou přichází na řadu i první občerstvovací stanice. Těch bude na trase celkem šest a letos Dušan sliboval hvězdné občerstvovače a soutěž mezi nimi o nej občerstvovací stanici.
První občerstvovačka a pití mi podává Radek Brunner a jeho žena Jana. Kde jinde se něco podobného stane? Krom, šálku čaje, úsměvů a povzbuzení, měli také výborné domácí müsli. Vlastně toho měli plný stolek, ale zatím jsem vládl svými zásobami a jel svou výživovou strategii.
Cestou na Vrchovinu se do cesty přimotá první stoupání, ale sil je stále dost. Pole tří desítek závodníků a závodnic se již roztrhalo. Já, zase tak nějak tradičně, jsem se ocitl ve vzduchoprázdnu. První chrti jsou někdy v dálce, pak pauza, sem tam nějaký jednotilvec, pauza a já, za mnou se to také, rozdělilo na dvojice a trojice, které si sem tam vymění pořadí. Stejně jsem na tom i já. O to více si užívám společnost na občerstvovacích stanicích, které jsou opravdu skvěle připravené. Další je na osmnáctém kilometru v Hodkovicích na náměstí. Ta je důležitá, pořádně se napít, najíst, vydechnou a běží se dál, na trase je nyní připraveno největší stoupání, na vrch Javorník.
Na Javorníku trochu zazlobí počasí, začíná mrholit, až drobně pršet. Přemýšlím, zda vyndat bundu z vesty nebo ne. Nakonec jsem tomu utekl a déšť se spouštěl z mraků jen okolo vrcholu.
Cestou dolů, jsem v půlce, se už trochu začínají ozývat nohy. Asi si vzpomněly na minulou sobotu. Ale stále to běží, nové kilometry rychle naskakují na počítadle v hodinkách.
Je tu třetí občerstvovací stanice, měli tam výborný koláč, také jsem si dal perník, čaj. No vlastně jsem si to dal všechno dvakrát, a kdyby nebylo sychravo a nechtěl vystydnou, stojím tam ještě teď.
Následuje těžký úsek po rozmočené louce, kde se vynalézavost pořadatele při značení, dostala na další level.
Nicméně boty by se daly ždímat, a i když běžím trailovkách, tak chvílemi, zejména při seběhu po louce, jsem jak na bruslích. Přiznávám, boty už mají za sebou několik set kilometrů, takže vzorek na podrážce není bůh ví jaký, a tak, když se jedna brusle, tedy bota, zasekne, válím se po louce.
Trávníček, poetický název vesnice, stejně tak poetická zastávka na čtvrté občerstvovací stanici. Zase čaj, dám si kousek slaniny. Je mi nabízena i polévka, rum a další lákadla, ale já jsem na sebe přísnej. Přede mnou je ještě pěkná porce kilometrů, asi šestnáct, hned v úvodu této sekce kopec do Hradčan. Lesní část vystřídá kus po silnici a zase les. Tak je to ostatně celou trasu, různé terény, profil velmi také velmi pestrý, jen ty výhledy kazí mlha nebo mraky, podle toho, jak zrovna fouká.
Letařovice a krátký, nicméně dost výživný seběh. Byla cesta, byla blátivá a rozmočenááá, mohli bychom si zazpívat, ale jaké překvapení, když již páté občerstvovačce, umístěné pod kopcem, se vzduchem line melodie slavného vánočního hitu
A very Merry ChristmasAnd a Happy New YearLet’s hope it’s a good oneWithout any fear
repráky bílé Tesly jedou naplno a je tu zase Radek s Janou. První občerstvovačku již zabalili a po průběhu posledního z pelotonu běžců, přejeli na svou další štaci. Díky jim za to. Dávám si kolu, už to musím trochu osladit. Svařené víno s díky odmítám. Poděkuji a běžím dál. Zahlédnu za sebou dvojici běžců. Už je cítím za zády pár kilometrů a každým metrem rozblácené stezky se mi přibližují.
Maratonskou metu míjím v čase okolo 4:35.
Cíl se již nepřibližuje tak rychle, jak bych chtěl. Nohy, zejména oblast okolo třísel, se stále hlasitěji ozívají. Svůj boj s časem a trasou nevzdávám. Pět kilometrů před cílem na mne čeká další milá společenská událost. Poslední občerstvovačku má na starosti „ředitel“ FKT výzvy PVLH a ultraběžec Martin Bláha. Několikrát jsme si psali, mám s ním na blogu rozhovor, sem tam si něco napíšeme přes sociální sítě, ale na živo se potkáme až Soběslavicích, kousek za kravínem, kde rozbil svůj občerstvovací přístřešek. Příjemné setkání. Já zde do sebe dostávám povolený doping: colu a kousek štrůdlu a omelety.
V cíli
Doma zrovna dopíjím Chardonnay od chilského vinařství Tarapaca, kterou jsem si z Vlastibořic odvezl. Dušan rozdává víno, místo medailí. Po jazyku se mi převalují příjemné kyselinky a já vzpomínám na poslední kilometry.
Kluci, Standa a Pavel, mne doběhli právě na poslední občerstvovačce, získali malý náskok, který jsem již nebyl schopný docvaknout.
Poslední kilometry ještě zpestřil dobrodružný lesní seběh. A už je tu cílová rovinka, hospoda, kde je v patře cíl, je na dohled. Posledních pár schodů a už je tu cílový zvonek. Gratulace od Dušana, vítězného Martina a dalších, kteří se drží stále cíli na blízku. Jak říkám, společenská událost. Ještě prohodím pár slov s Markem Šestákem a Jardou Urbanem při cílové polévce, česnečka byla a mířím zpět domů.
Akci tímto považuji za uzavřenou a jsem velmi rád, že jsem se rozhodl jet si do Vlastibořic zaběhat.
Dušanovi patří velký dík, že závod znovu postavil na nohy. Jsem rád, že jsem mohl potkat a poznat Radka, Petra, Martina a další skvělé běžce. Velmi rád jsem za setkání s běžeckými kamarády od nás z města Daliborem a Davidem, stejně tak jsem rád za setkání s běžci a běžkyní Jindrou, Markem, Honzou, Liborem, Jirkou a dalšími, které znám jen ze sociálních sítí. Jak říkám, společenská událost. Ta komunita je báječná.
Výsledky
Trasa: 51 km, cca 1250 m+
Čas: 5:42:59
Umístění: 11/33
Komplet výsledky zde: sokol.vlastiborice.cz/?p=24618
Gratuluji všem, co se dostali do cíle, speciální gratulace pro první tři, jste zatraceně rychlý, kluci!
p.s. krásný adventní čas všem a nezapomeňte na adventní běhání 
Kde nakupovat knihy
Tipy na internetové obchody, kde nakupovat běžecké a sportovní kniny, e-knihy a audioknihy:
Alza.cz | Albatros media | Dobre-knihy.cz | Kosmas.cz | KnihyDobrovsky.cz | Martinus.cz |
