„Pojď z vody, holka, pojď z vody!“
„A proč?“
Všichni se zarazili. Viděli, že se usmívá, slyšeli její hlas a nikdo ji nedokázal dát na její otázku odpověď. V tom všeobecném zmatku byla Trudy jediná, kdo byl v naprostém klidu.
Ahoj, tady je Michal a vítám tě u povídání o knize Dívka a moře a o Lamanšském průlivu.
Hrdinkou knihy Dívka a moře od Glenna Stoutse je Gertruda Ederleová, dívka, která milovala plavání. Glenn Stout v knize umě spojil několik příběhů. V knize popisuje začátky pokusů o přeplavbu Lamanšského průlivu, zároveň boj a snahu žen o prosazení se ve světě mužů, a to vše rámuje samotný Trudin příběh.
První přeplavba
Na skok se podívejme do roku 1875, je 24. srpna, jsme v anglickém Doveru, a přesně ve 12,55 se z přístavního mola do vod Lamanšského průlivu skočil Angličan Matthew Webb. Když se po 21 hodinách 45 minutách vypotácel z moře na francouzský břeh, lidstvo si mohlo odškrtnout další splněnou výzvu. Webb byl první člověk, který přeplaval Lamanšský průliv.
Jeho výkon se pokoušeli následovat další muži i ženy, ale dalším úspěšným, kdo zdolal vody průlivu, byl až v roce 1911 další Angličan Thomas Burgess, který šestého září pokořil La Manche časem přes dvacet dva hodin. Mezi těmito dvěma úspěšnými pokusy bylo přes sedmdesát neúspěšných.
Po Burgessovi trvalo dalších 12 let, než Kanál v roce 1923 překonal 3. plavec – Američan Henry Sullivan, následován tentýž rok v opačném směru (Francie – Anglie) Italem Enricem Tiraboschim a dalším Američanem Charlesem Tothem. Ženy stále na svůj úspěch ve vodách Lamanšského průlivu čekaly. I když třetina neúspěšných pokusů náležela ženám, stále se soudilo, že to žena nemůže dokázat.
Ženy bojují
Jsme na počátku dvacátého století. Ženám se jen velmi pomalu daří prosazovat se v oborech, které byly, a stále jsou, jen mužskou dominantou. Například ve sportu.
Ale je to právě sport, který ženám výrazně pomůže a plavání bude jedním z nich. Když jsem u plavání, tak z dnešního pohledu je to až neskutečné, ale ženy v plavání soutěžily na Olympijských poprvé až v roce 1912 ve Stockholmu, ale například Francie a Spojené státy to stále odmítaly. K velkým odpůrcům patřili známý Pierre Coubertin a jeho americký protějšek James Sullivan. (zde malá vsuvka: Atletika na tom byla ještě hůř, ženy mohly soutěžit v atletických disciplínách až na olympiádě v Amsterodamu v roce 1928, Běh žen na 800 metrů se stal předmětem kritiky jako přílišná zátěž pro ženský organismus, poté byly z olympijského programu vyřazeny běhy delší než čtvrtka až do roku 1960.)
V Americe působil Sullivan doslova jako žába, respektive žabák na prameni, a tak až po jeho smrti, v roce 1916, se hnuly ledy ženského sportu v Americe. Zde je nutné zmínit Charlottu Epsteinovou, která v roce 1917 zakládá ženskou plaveckou asociaci, a Luise Handleye, který tam trénoval, ale hlavně se zasadil o rozvoj plaveckého stylu americký kraul. Předchůdce dnešního kraulu, tzv. volného stylu.
Zde nám do příběhu, trochu nenápadně, vstupuje Gertruda Eberleová. Dívka, která miluje moře a plavání.
Gertruda neboli Trudy měla problémy se sluchem, její nedoslýchavost se postupně zhoršovala, proto byla spíše tichá a držela se stranou společnosti, o to více se věnovala plavání.
Trudin otec, německý přistěhovalec, byl úspěšný podnikatel, pracoval jako řezník a prodejce masa, koupil dům na pobřeží Highlands v New Jersey. A Trudy, stejně jako její starší sestry, si plavání zamilovala.
Trudy o plavání v moři říkala:
„Moře je pro mě jako nějaká bytost – jako dítě, které dlouho znám. Vím, že to zní praštěně, ale když plavu v moři, tak si s ním povídám. Ve vodě se nikdy necítím sama.“
Olympijské hry 1924
Po založení plavecké asociace se staly sestry Eberlovy jejími členkami. Nejvíce se z nich prosazovala právě Trudy. Ta se dostala až na absolutní špičku, nejen v Americe, ale i ve světě. V letech 1921-1925 zaplavala 29 světových a amerických rekordů na různých plaveckých distancích. Pro pařížské olympijské hry v roce 1924 byla pasována za jednu z největší favoritek v plaveckých soutěžích. Bohužel se na mladé Trudy podepsala dlouhá a nepohodlná cesta lodí přes Atlantik a na hrách neuspěla tak, jak si sama, a i ostatní představovali. Zlato získala pouze ve štafetě, k tomu přidala dvakrát bronz. Nádherné výsledky, ale očekávání byla jiná.
Po olympijských hrách hledala Trudy novou výzvu, a zde už se blížíme k vodám Lamanšského průlivu.
La Manche
Lamanšský průliv je pro plavce něco jako Everest pro horolezce. A i když byl Everest poprvé zdolán až v roce 1953, na jeho vrchol vystoupilo mnohem více lidí než těch, kteří přeplavali Kanál. Mezi anglickým Doverem a mysem Gris-Nez (anglicky Grey Nose Cap) ve Francii čeká na plavce, pokud by šlo jen o měření vzdušnou čarou, 34 kilometrů. Ale vzdálenost není úplně ten největší problém. Jsou to hlavně počasí, které se může během dne několikrát změnit a s tím související vlny, ale zejména různé proudy a slapové vzedmutí, dokáží cestu přes Kanál plavcům řádně prodloužit.
V počátcích plavání přes La Manche se plavalo styly prsa nebo ouško a plavci plavali trasu ve tvaru dvojitého Z, podle směru proudu přílivu a odlivu, uplavali tak mnohem více kilometrů, než je šíře průlivu, například třetí pokořitel Henry Sullivan naplaval přes osmdesát kilometrů.
Díky novému stylu kraul dokázali plavci lépe a rychleji zdolat vlny a odolávat proudům. Za čas mezi jednotlivými změnami proudění, zvládli větší vzdálenost. Trudy při svém pokusu už plavala trasu ve tvaru jednoduchého Z.
První pokus
V roce 1925 se Trudy pokusila zdola vody Lamanšského průlivu poprvé. Jako trenéra si najala Jabez Wolffe, který se sám již více než dvacet krát pokoušel Kanál zdolat, vždy neúspěšně. Trudy svůj první pokus také nezvládla, ukončila ho po necelých devíti hodinách. TRudy trápily výrazné žaludečn potíže, dokonce se hovořilo o otravě jídla.
Trudy si z tohoto neúspěchu vzala velké poučení.
Poučení a jde se na druhý pokus
Další rok se do Francie vypravila znovu. Tentokrát jako kouče zvolila Thomase Burgesse, který má za sebou úspěšnou přeplavbu a se kterým si také Trudy více rozuměla.
K poučením z prvního nezdaru patřila také inovace ve vybavení. Trudy se svou sestrou navrhly a ušily nové unikátní dvoudílné plavky, v té době něco až neskutečného a ve společenských kruzích nepatřičného. Skoro by se dalo říct, že šlo o první „bikiny“. Trudy si také nechala vyrobit na míru speciální plavecké brýle. Díky novým plavkám nedocházelo k odřeninám při dlouhé době plavání a nové brýle ji chránily oči proti slané vodě.
6.srpna 1926 si Trudy, po brzkém probuzení, dala snídani (kávu, misku kukuřičných lupínků, půlku kuřete a broskev jako dezert) a pak namazána několika vrstvami různých olejů a tuků (směsí lanolinu, petroleje, olivového oleje a sádla), se v 7,09 ponořila do vod La Manche a za doprovodu remorkéru Alsace, kde byl její trenér, otec, sestra Meg a další členové doprovodu, se vydala směrem k Anglii, směrem k Doveru.
Novinářská zpráva:
Mys Gris-Nez, 6. srpna (Associated Press) – Americká plavkyně Gertrude Ederleová započala dnes ráno v 7.09 hodin pokus o přeplavbu Lamanšského průlivu. V čase jejího vstupu do vody bylo příznivé počasí.
ukázka z knihy Dívka a moře
První polovina plavby proběhla relativně bez problémů, Trudy měla chvilku jen menší žaludeční potíže, broskev k snídani byla lahůdka, ale pro žaludek, který dostával zabrat ve vlnách Kanálu, ne zrovna ideální. Vydrží počasí? To byla hlavní otázka dne. Bohužel, počasí přání všech na lodi se postupně zhoršovalo.
Proti vlnám
V druhé polovině plavby se začalo výrazně horšit počasí. Pršelo, sílil vítr, tím zvětšovaly vlny i proud v průlivu. Trudy se dostávala mimo předpokládanou trasu. Stále ji to a s ní i doprovodnou loď zanášelo k nebezpečným mělčinám písčin Goodwin Sands. Na palubě doprovodného plavidla vzrůstala nervozita. Muselo dojít k rozhodnutí. Ukončit plavbu nebo rychle změnit kurz a otočit proti vlnám, tím by Trudy musela chvíli, než zase proudění změní, překonávat příčné proudění. Téměř neskutečný úkol.
Trudin otec, přes protesty trenéra Burgesse, rozhodl otočit proti vlnám.
Novinářská zpráva:
Deal, Anglie, 6. srpna (United Press) – 17.39 hod. – Gertruda umdlévá a příliv ji zanáší dál od pobřeží. Posílila se kostkou cukru, snaží se prorazit proud dřív, než nastane odliv očekávaný v 21.00 hod.
A proč?
Vzhledem k počasí a k panujícím podmínkám postupovala Trudy stále vpřed, napříč proudem.
Trenér Burgess, který měl o Trudy strach a zodpovědnost, si stále více myslel, že má pokus o překonání Kanálu skončit. Ederle ale řekl Burgessovi ne. „Nikdo mou dceru nevyzvedne z vody, pokud o to ona sama nepožádá.“
Burgess si nechal podepsat od neoblomného otce, který plnil jen dceřino přání, které jí dal před plavbou, podepsat potvrzení, že ho zprošťuje odpovědnosti. Ederle podepsal.
Přestože měl Burgess od pana Ederla podepsaný papír, nedalo mu to, stále se s ním dohadoval, měl o Trudy strach. Počasí bylo neustále nepříznivé, posádka byla netrpělivá a unavená. Nervy začínaly pracovat.
Jak později popsala Julia Harpmanová, novinářka, která Trudy doprovázela. Někdo ztratil hlavu a z paluby Alsace zaječel:
„Pojď z vody, holka, pojď z vody!“
Trudy ale bylo báječně. Nechápala, co se na lodi děje. Že mám jít z vody? Teď, když mě to zrovna tak baví? Z vody? Divila se. Pak na ně houkla to první, co ji napadlo.
„A proč?“
Všichni se zarazili. Viděli, že se usmívá, slyšeli její hlas a nikdo ji nedokázal dát na její otázku odpověď. V tom všeobecném zmatku byla Trudy jediná, kdo byl v naprostém klidu.
Trudy plavala dál.
Novinářská zpráva:
Dover, Anglie, 6. srpna (United Press) – V 19.10 hod. je Ederleová devět kilometrů od Doveru a plave zdatně.
Dover je na dohled
Trudy měla bílé doverské útesy už skoro před sebou, ale Kanál si pro ni připravil ještě jednu překážku. A to dost nečekanou a velmi málo pravděpodobnou. Odliv začal skoro o dvě hodiny dříve. Občas, velmi zřídka, se to stávalo, kdy za nepříznivého počasí, vítr vanul tak dlouho, a tak silně, že masu vod zadržel a příliv zkrátil.
Pro plavce to znamená, jako kdyby mu někdo zabouchl dveře přístavu těsně před nosem. Trudy dál bojovala. Slunce zapadlo. Ale od pobřeží se začaly stále více a jasně problikávat světla. Dokonce i bouře utichla, přestávalo pršet, vítr se zklidňoval.
Dokázala to!
… A potom udělala ten poslední krok na své cestě. Symbolicky i doslovně. Vystoupila na pláž, příbojová vlna se rozlila po břehu a již nesmazala její stopu z písku. Dokázala to.
Po 14 hodinách a třiceti devíti minutách doplavala.
Novinářská zpráva:
Deal, Anglie, 6.srpna 1926 – Associated Press – Dnes večer zde vystoupila z vody Gertude Ederleová, která úspěšně přeplavala Lamanšský průliv z mysu Gris-Nez ve Francii.
První žena přeplava Kanál
Devatenáctiletá Trudy Ederleová se stala první ženou a celkově šestým člověkem, který přeplaval kanál La Manche. Trudin čas byl navíc o více než dvě hodiny rychlejší než předcházející mužský rekord. Mezi ženami ji rekordní čas vydržel až do roku 1955.
A čas mohl být pravděpodobně ještě výrazně lepší, protože v den, kdy plavala Trudy, se moře tak rozbouřilo, byly zrušeny pravidelné parníkové linky. Podle pozdějšího odhadu Channel swimming association by na klidné hladině mohl být Trudin čas až o dvě hodiny lepší.
Jak prodat úspěch
Z Trudy se s prvními kroky na anglické pevnině rázem stala jedna největší světových hvězd, telegrafické zprávy o jejím úspěchu se rychle šířily. Ale také se ukázalo, jak media a marketing, již v té době, dokáží mít neskutečný vliv.
Trudy z otcem podnikla cestu do Německa za svými příbuznými, a na téměř tři týdny utekla z víru událostí. Sice se jí po návratu do New Yorku dostalo ohromných ovací a uvítání, nedokázala ze svého úspěchu vytěžit tolik, jako druhá žena, která zdolala Kanál. Millie Corsonová uspěla jen o měsíc později, sice v horším čase, ale svůj úspěch dokázala lépe „prodat“. Jednak za to může zdržení cestou do Německa, pak také neschopnost jejího manažera a otce se dohodnout a vybrat z desítek různých nabídek ty nejlepší. A pak tu byl i postoj samotné Trudy, která si, po úspěšné přeplavbě, sama ani neuvědomila, co dokázala a vůbec nebyla připravená na až davové šílenství kolem své osoby. S rolí celebrity se nedokázala srovnat.
Jednou sama řekla:
„Obchodní stránka mě nikdy nezajímala. Byla jsem prostě mladá holka.“
Přívítání v New Yorku bylo velkolepé
Přeplaváním Kanálu La Manche v podstatě Trudy, v devatenácti letech, ukončila plaveckou kariéru, stala se z ní plavecká instruktorka.
Její sláva postupně utichala, naopak se dostavily zdravotní problémy, kvůli pádu na schodech si poranila páteř a dostala sádrový korzet a částečně ochrnula na nohy a také se jí dále zhoršoval sluch. Stejně tak, jako se vypořádala s vlnami v průlivu, dokázala vyhrát i nad zdravotními problémy. Po pěti letech znovu, po nešťastném pádu a zranění, rozhýbala nohy a začala chodit. Postupně také znovu začala plavat. A vrátila se k normálnímu pokojnému životu. Dál pracovala jako instruktorka a pomáhala dětem s poruchami sluchu.
Trudy se dožila 97 let, zemřela 30.11.2003
V roce 1965 byla Getruda Ederleová uvedena do Mezinárodní plavecké síně slávy.
Nyní, když ročně přeplavou Kanál desítky lidí, celkem je už zaznamenáno přes osmnáct set úspěšných přeplaveb, možná nedokážeme docenit, co Trudy dokázala. Ale ve své době to byl neuvěřitelný výkon a Trudy byla velká průkopnice. Její výkon, vytrvalost a příklad pomohly dalším ženám i v jiných sportech a jiných oblastech. Trudy můžeme právem zařadit mezi sportovní legendy.
Film Dívka a moře
Podle Trudina příběhu a knihy Glenna Stoute se také připravuje film Dívka a moře, v produkci Disney +, by ho měl režírovat Joachim Rønning, který točil například poslední díl Pirátů z Karibiku, Salazarova pomsta. Do hlavní role Trudy byla vybrána Daisy Ridley, známá ze Star wars. O filmu více zde.
Rekordy v La Manche
Trudy strávila ve vodě Lamanšského průlivu 14:39 a zapsala se do dějin jako první žena, která dokázala Kanál přeplavat. Současný ženský rekord drží česká plavkyně Yvetta Hlaváčová v roce zdolala trasu za 7:25. Nejrychlejší čas drží australský plavec Trent Grimsey, v roce 2012 to zvládl za 6:55.
Další zdroje:
The Channel Swimming Association – www.channelswimmingassociation.com
Wikipedia:
Dálkové plavání – www.plavani.info/2010/12/30/webbovi-nasledovnici-burgess-a-ti-dalsi
Abych nezapomněl na knihu, úplně jsem se nechal unést příběhem přeplavby Lamanšského průlivu. Knihu Dívka a moře si určitě dejte, Trudy si to zaslouží.
Dívka a moře
Glenn Stout
- Nakladatelství: Ikar
- Počet stran: 432
- Překladatel: Wanda Dobrovská
- Datum vydání: 14.9.2022 české vydání, originál 2009.
- Základní cena: 399 Kč
Kde koupit:
Alza.cz | Dobre-knihy.cz | Kosmas.cz | Martinus.cz | KnihyDobrovsky.cz |
Anotace knihy Dívka a moře
Psal se rok 1926 a stále ještě platilo, že sukně musí sahat pod kolena a sport se pro ženy nehodí. Přesto se našla jedna odvážná americká dívka, která uvedla v úžas celý svět, když jako první žena v historii lidstva přeplavala Lamanšský průliv a překonala dosavadní rekord téměř o dvě hodiny. Jmenovala se Trudy Ederleová a její výkon byl – a dosud je – srovnatelný s výstupem na Mount Everest. Po návratu do Spojených států se rázem stala nejslavnější ženou světa – a stejně rychle upadla v zapomnění. Na stránkách této knihy její fascinující příběh opět ožívá.
Kde nakupovat knihy
Tipy na internetové obchody, kde nakupovat běžecké a sportovní kniny, e-knihy a audioknihy:
Alza.cz | Albatros media | Dobre-knihy.cz | Kosmas.cz | KnihyDobrovsky.cz | Martinus.cz |
