Lužická 50
Dálkový pochod a běžecká akce s dlouhou tradicí v Lužických horách.
Já si dal 50 km trasu s převýšením téměř 2000 výškových metrů.
Velmi povedená akce, skvělý organizátoři na trase, výborné značení, z ranních mlhy se vyhouplo krásné počasí. Lužické hory jsou krásné, místy divoké, plné kopců, skalních útvarů, vyhlídek. Trasa by velmi povedeně namotaná.
S výkonem jsme spokojen, časově jsem to chtěl běžet rozvážně, tréninkově, na sedm hodin. To se zadařilo.
A jak to vše probíhalo? Asi nějak takto:
6:15, chvilku před startem
Lužická 50, trasa 50 km, mapy.cz
Vystupuji z auta a slyším: Tři, dva, jedna a start. Vystartoval jsem sám, asi dvacet minut po šesté. Společný start v šest jsem nestihl. Zde to ale nevadí, není třeba odstartovat v jednom čase.
Postupně jsem tak předbíhal doslova davy turistů. Překvapilo mě, kolik lidí se vydalo na dlouhé trasy 50 a 35 km. Všichni od začátku svižně a vesele zdolávali první kilometry. Někteří na mne, když jsem je předbíhal pokřikovali, povzbuzovali, skvělá atmosféra. Byl i jeden, který křičel: To už nedoženeš! Jak se říká: Nevím, dál.
Zvolil jsem si vlastní tempo, soutěžil jsem jen sám se sebou, chtěl jsem jen dokončit do sedmi hodin, užít si krásu Lužických hor a zas pořádně potrénovat na hlavní cíle sezony, kde se bude každý kilometr, každá minuta na stezce a každý nastoupaný metr hodit. L50 je proto jako dělaná.
Trasa vede většinou po lesních cestách, profil je velmi houpavý, nahoru dolů, často prudší výběhy a výšlapy, podobně i dolů. Terén místy těžší, kamenitý. Někde zase delší úseky, kde se dá krásně běžet.
Tím, jak je díky přírodě, různým skalám, vyhlídkám a kopcům trasa pestrá, krásně to ubíhá a než se nadějete, zjistíte, že máte za sebou třicet kilometrů, přes tisíc nastoupených metrů a začínáte lézt na Hvozd. Předtím už byla Luž a oblast skal okolo Jonsdorfu. Teď mě ještě čekal Kurort Oybin, kde jsem si, kvůli své nepozornosti, trochu zaběhl a výstup na Popovu skálu.
Být to „Olafova akce“, tak kontrola byla na vršku Popovky, na vyhlídce na skále, takto někteří jen prošli okolo žebříku, ale je to jen jejich škoda, ten výhled z Popovky, když se zadaří počasí, je nádherný a zároveň povzbuzující do posledních kilometrů.
Ano, seběh lesem od Popovky, louka, město na dohled, z dálky je slyšet hlas moderátora. A už je vidět vodní hladina a kemp Kristýna. Cíl.
Ostatně, zvolit za zázemí, včetně startu a cíle, kemp Kristýna, byl od pořadatelů dobrý tah. Je zde velká plocha, nějaká ta hospůdka a kiosek, velký prostor pro parkování. Je vidět, že to nedělají poprvé, a navíc se vše snaží pořád vylepšovat. Pořadatelé si zaslouží velkou pochvalu. Trasa byla precizně značená, zabloudit mohl jedině ten, kdo nedával pozor, třeba já, když jsem se kochal. Obsluha na občerstvovačkách byla skvělá, díky za to!
Letos prý byla rekordní účast. Bravo, gratuluji.
Trasa byla velmi umě namotaná. Na Lužické 50 jsem již jednou byl, asi tři roky zpět, kdy se ještě startovalo ve středu Hrádku nad Nisou a cíl byl za městem, tehdy trasa měla dost silničních úseků. Ale nyní byla pozměněná, výrazně k lepšímu, ubylo silnice, a naopak přibylo více trialových stezek.
Vybavení
Lužickou 50 jsem odběhl v LaSportiva Akasha 2. Parádní trailovky a nohy z nich byly i po 50 kilometrech v pořádku. Ponožky jsem zkoušel od značky Sidas, model Sidas Trail Ultra Race. Měl jsme je na sobě poprvé, takže trochu risk, ve vestě jsem měl raději osvědčené odzkoušené náhradní, ale nebyly vůbec potřeba. Nové ponožky obstály na výbornou. Ještě mám Sidasu na test jiný pár, který co nejdříve otestuji a dám vědět.
Po cestě jsem konzumoval, co dům dal, tedy co daly občerstvovačky. Zobnul jsem nějakou sušenku a hlavně skvělý chutný chléb se sádlem na občerstvovačce u Chaty Luž. Jinak jsem pravidelně doplňoval z vlastních zásob, na střídačku tyčinky Chimpanzee Energy Bar a gely Iontmax.
Táto, ty sis zul boty 🙂
Zase jsem potkal po trase mnoho příjemných lidí, komunita okolo ultra a turistika je skvělá.
Užívejte si a zase někdy na stezce! Ahoj.
#trailrunning #ultratrailrunning #running #behani #luzickehory #pochod #turistika