Dovolená na chalupě v Krkonoších je vždy spojená s výletem. Od té doby, co jsem začal více běhat, tak také s běháním po kopcích. Na začátku července jsme s dcerou vše spojili do jednoho a navíc jsme si přidali východ slunce.
Jak to vše vzniklo? Přečtěte si předchozí článek: Cesta za východem slunce. Kde je vše podrobně zapsáno.
Dnes zde nebude tolik textu, ale spíše jde fotoreportáž z výletu ( výběhu ) za slunce po hřebenech Krkonoš.
Hory se pomalu probouzí. Na vyhlídce u Mohyly Hanče a Vrbaty jsme včas. Počasí je ideální. Vrcholek Sněžky v dálce nesměle vykukuje do nového dne.
4,48 už to začíná. Sluneční kotouč vyčuhuje zpoza kopce a jas začíná zaplavovat krajinu.
Startovali jsme v 3,30 z parkoviště na Horních Mísečkách. Čtyř kilometrové stoupání nás zahřálo. Naštěstí nebyla velká zima, při východu slunce před pátou bylo necelých 9 stupňů.
Vítr lehce pofukoval a my si s Bárou užívali tu nádheru.
Bára má velmi ráda jógu. Nové svítání oslavila krátkým cvičení. Proč si nezacvičit i na vrcholcích Krkonoš. Zde je v pozici bojovníka.
Ranní slunce, nebe téměř bez mráčku. Zde jsme u Pančavského vodopádu a na vyhlídce po cestě k Labské boudě. Pak jsme se již dali trochu do běhu. Ale ty výhledy byly nádherné a velmi těžko se odolávalo, aby jsme za každou zatáčkou a s každým výhledem nezastavovali a neudělali fotku.
Od Labské boudy jsme horském chodníku vyrazili směrem Martinově boudě. Při pohledu zpátky byl krásný pohled na Labskou boudu a Kotel. Vše zalito do světla ranního slunce.
Cestou po kamenném chodníku okolo čtvrté nejvyšší hory Krkonoš Vysokého kola se nám ukázal krásný výhled na chatu u Sněžných jam. A zároveň pohled na probouzející se Polsko.
Cesta po hřebenech Krkonoš se klikatí po státní hranici.
Sněžné jámy a chata na jejich ostrohu ozářeny ranním sluncem
Violík, při pohledu z cesty u pramenu Labe.
Pramen Labe. Místo je velmi vkusně a stylově upraveno. Dřevěná socha ženy představující řeku a erby měst, kterými Labe na své cestě do Severního moře protéká.
Vrbatova bouda
Zpět v chalupě jsme byli na pozdní snídani. Slunce, které jsme sledovali vycházet nad hřebeny Krkonoš, propouští své paprsky přes stromy.
Byl to skvělý nápad. Co vymyslí Bára na příště? Už se na to těším!
