Vydat se v sobotu na Horskou výzvu do Krkonoš byl skvělý nápad. Pocitově jeden z nejlepších závodů za poslední dva roky. Vše se dokonale sešlo.
Zde je pár řádků o této trachtaci na trati z Pece do Špindlu a zpět. Já si z krkonošské Horské výzvy vybral trasu Half ( 31 km, 1440 m+ ). Dále se zde ještě běžely trasy Long ( 64 km ) a Short ( 17 km ). Zázemí, start a cíl byly v Peci pod Sněžkou.
Počasí
Trochu jsem děsil počasí, týden dopředu jsem dvakrát denně sledoval aplikace, co ukazují na sobotu. Jak se obléknout? To byl můj největší otazník. Dokonce jsem byl v Decathlonu dokoupit i nějaké triko, vestu a bundu, abych byl na vše vybaven a připraven.
Nakonec ale bylo vše jinak. Počasí bylo luxusní. Nádhera, azuro. Po ránu byla sice pěkná kosa, teplota okolo 4 stupňů, v noci bylo na nule. Startovalo se v devět, první kilometry byly do kopce, tělo se rychle zahřálo a teplota také stoupala. Na první občerstvovačce ( 10 km ) jsem už musel sundat mikinu, abych se neuvařil.
tři minuty do startu …
Trasa
Skvělá. Ambasador a stavitel trati Pavel Brýdl odvedl spolu se svými kolegy výbornou práci. Co nejvíce se snažili vyhnout se silničkám a vedly trasu po turistických stezkách. Až si myslím, že v Krnapu mají nějakou velkou protekci :-))
S Pavlem ( instagram: pavelbrydl ) jsme měl možnost prohodit pár slov. Velký sympaťák, skromný borec. Svou výkonnost nám ukázal na trati Halfu, kde vyhrál, v pro mne neuvěřitelném čase. Držím mu palce do dalších jeho závodů.
odkaz na mapu zde >>
Startovalo se od Zeleného potoka, kousek od parkovišť u Ski areálu. A hned pěkně do kopce. Po modré, směr Hrnčířské boudy. Následovalo malé vydechnutí, odbočka na červenou a hned na dalším rozcestí na zelenou na Černý potok. Odtud dál, opět stoupání, k chalupě Na Rozcestí, kde na desátém kilometru byla občerstvovací stanice.
Dále po zelené až do Špinlerova mlýna. To se téměř pořád klesalo, zejména poslední úsek od Plání dolů do Špindlu byl chuťovka. Ve Špindlu jsme se moc nezdrželi a hned od informačního centra u náměstí stoupali po červené k Dřevařské cestě. Na půl kilometru, sto výškových metrů. Pěkná rampa.
Dál nás provázela zelená turistická značka. Proběhli jsme část Svatý Petr a dále na konec Špindlerova mlýna. Za posledním hotelem ve Špindlu ( Stráž ) začala největší chuťovka na trati. Stoupání k Výrovce.
Nejdříve po silničce, následně klikatící se turistický chodník a stále přibývající výškové metry. Před sebou jen vidina konce kopce u turistické chaty Výrovka, občerstvovací stanice a závěrečného seběhu do Pece.
Od Výrovky se sbíhalo po silnici k Richtrovým boudám, za nimi se šlo opět do terénu. Seběh byl suprový. Když jsme si mysleli, že poletíme z kopce až do Pece, přišlo poslední krátké, ale celkem prudké stoupání od Zeleného potoka na Zelené návrší. Seběh do Pece a sprint přes parkoviště do cíle.
Horská výzva Krkonoše 2019. Výhled z prvního stoupání od Husovy boudy směrem ke Sněžce.
Já a Horská výzva
Pec pod Sněžkou je od nás přes 100 km, necelé dvě hoďky autem. Vstával jsem po páté, rychlá snídaně. A pět minut po šesté jedu. Věci jsem si připravil už večer, přesto jsem doma zapomněl sluneční brýle. Celou cestu jsem jel proti východu slunce, nádherná panoramata se vstávajícím sluncem a povalující se mlhami v údolí, ale pro řidiče nic moc. Naštěstí silnici byly volné, na místě jsem byl před tři čtvrtě na osm.
Parkoviště připravené. Sice za 120 Kč, ale zajištěné a kousek od startu. Od pusy mi stoupá pára. Jdu si vyzvednout číslo. V cíli jsou první dvojice z Longu. Borci neskutečný, než jsme v devět vystartovali byli v cíli první čtyři dvojice mužů a první dvojka žen. Areál se zaplňuje. Nálada je výborná, teplota postupně leze nahoru, slunce zalévá svou září okolní kopce.
Za tři devět startují dogtrekaři na Halfu. V děvět vyrážíme my, halfaři, necelá dvoustovka běžců se dává do pohybu. zařazuji se do štrůdlu běžců stoupající rychlým krokem na první kopec k Husově boudě odkup je nádherný výhled směrem ke Sněžce.
Jdu si své tempo, žádné velké bláznění, ale ani žádné velké brzdění. Běží se mi dobře. Samotného mne to překvapuje.
Hmm, to si nechám líbit. jen tak dál. Žádná sluchátka, pěkně vše okolo sebe vnímat a jít dotoho. Povzbuzuji sám sebe.
Chalupa Na Rozcestí a první občerstvovací stanice. Trochu se zdržím, protože musím přeskupit své oblečení. Je opravdu nádherně a docela jsem vařil. Koleček byl také výborný.
Desítky běžců se již roztáhli po trati, běželo se po malý skupinkách, ve dvojicí i samostatně.
Seběh do Špidlu. Jsem opatrný, je to hodně technický náročný. Kameny, kořeny. Naštěstí jsem to dal bez zakopnutí a pádu.
Špindl a já kouknu na hodinky. Zatím překvapuji sám sebe. Měl jsem strach, abych se na trati netrápil přes pět a více hodin, ale teď to vypadalo, že by to mohlo být okolo čtyř hodin.
Rampa k Dřevařské cestě mé nadšení trochu zchladilo, ale i v tom krpálu jsme získal pár míst. A běželo se dál. Cestou pře Svatý Petr jsem chvilku závodil s výletním vláčkem, odkud turisté, pohodlně sedící ve vláčku, povzbuzovali běžce, které míjeli.
Stoupání k Výrovce. Uff. 400 výškových metrů na dvou a půl kilometrech. Tam nohy dostaly zabrat. Zase jsem minul pár běžců, ale čas rychle utíkal a sen o čtyřech hodinách se rychle vzdaloval.
Výrovka, občerstvení a osvobození. Z kopce dolů, jsem na sebe, docela pustil, již to nebylo tak opatrné, jako při seběhu do Špindlerova Mlýna. Že by to nakonec s tou čtyřkou vyšlo? Nadšení mi trochu vzalo poslední stoupání krátce před Pecí. Nakonec to bylo o kousek. Hodinky jsem zastavil po 30,9 km na 4:09:25.
Vítězem Halfu se stal Pavel Brýdl v čase 02:35:08.Gratuluji všem, co se vydali pokořit jakoukoliv trať Horské výzvy v Krkonoších a samozřejmě velká gratulace vítězům.
Já sám jsem velmi spokojen. Běželo se dobře. Zbytečně jsem nezastavoval, když jsem do kopců šel, snažil jsem se držet tempo rychlé chůze. Zkrátka pořád v zápřahu. Přes léto jsem do kopců moc nedostal, ty výškové metry z tréninku chybí, přesto jsem to, jak se říká, udýchal a nohy vydržely. Nic mne po trati nepotrápilo, žádná bolest nebo problémy se zažívání.
Horská výzva Krkonoše 2019. Podhled zpět ke Špindlu ze stezky k Výrovce.
Organizace
Parkoviště zajištěné, lidé velmi příjemní, občerstvovačky bohatě zásobené. Jednoduché, ale plně funkční a dostačující zázemí. Trať parádně značená, asi nebylo možné zabloudit. Organizace výborná.
Jediné, co bych trochu vytknul, jsou webovky Horské výzvy, plné pdf a excelovských souborů. Když si je člověk prohlíží v mobilu, tak se pořád něco stahuje. Ale to není až tak důležité a mou radost a prožitek z Horské výzvy z Krkonoš to nijak nepokazilo.
Rád se budu na závody seriálu Horské výzvy vracet.
Horská výzva Krkonoše 2019. Finisherská medaile. Vybojována, držím ji a nepustím.
