Jeden ze skvělých způsobů, jak využít víkend nebo jen jeden den, je výlet do hor. Já má nejblíže Krkonoše, na sobotu hlásili v nížinách mlhavo, na horách slunečno. V plánu nebyly žádné povinnosti, plán byl tedy jasný. Jede se běhat do Krkonoš.
Vyrážím za husté mlhy, ale za Turnovem se postupně projasňovalo. U Žlábku ( ves na úpatí Kozákova ) jsem musel u silnice zastavit. Scenérie Českého ráje, kde se povalovala mlha a nízká oblaka a z nich vykukující Trosky, byla úchvatná.
Jedu na Horní Mísečky, mám v plánu vyběhnout a vyjít na červenou hřebenovku, po ní dorazit k Petrovce a zpět přes Brádlerovi boudy, Martinovku, Labskou a dolu na Mísečky.
Na parkovišti na Horních Mísečkách bylo po desátá velmi živo, stejný nápad mělo mnoho a mnoho dalších turistů. Při odpoledním návratu byly Mísečky plné, tolik aut jsem tam ještě neviděl, ale je pravda, že sem lyžovat nejezdím, tak nevím, jak to zde vypadá v plné lyžařské sezoně.
A jde se na vrcholky
Zvolil jsem výšlap po žluté. První kilometr jsem se rozdýchal po silnici a za první serpentinou protíná žlutá silnici, zde jsem se na ni napojil a vyrazil po horském chodníku nahoru. Cestou byl úžasný pohled do údolí, kde se válela mlha, ze které v dálce vystupovaly Ještěd, Bezděz, Ralsko, Trosky a další vrcholy.
Inverze v Českém ráji, Trosky, pohled od Žlábku úpatí Kozákova
Pohled z Krkonoš směrem na Český ráj, ze stoupání z Míseček
Krkonoše, Kotel, v dálce špičička Ještědu
Vydechnutí po prvním velkém stoupání u Mohyly Hanče a Vrbaty se Sněžkou v dálce za zády
Od rozcestí Nad Kotelní jámou jsem vyběhl k Mohyle Hanče a Vrbaty a rozhlédl se po vrcholcích, bylo nádherně, skvělá viditelnost. Trochu pofukovalo, Někdo nabalen v péřovce, někdo jen triku.
Podle Pančavského vodopádu a zdejších vyhlídek jsem doběhl k Labské boudě, lidí mnoho, nezastavují a pokračuji nahoru k Sněžným jámám. Vyhlídka na ně je nádherná. Modré jezera na vás zespoda koukají jako dvě velké modré oči.
Krkonoše, U Pančavského vodopádu ⇑
U Sněžných jam ⇒
A jsem na hřebenovce, po červené okolo Vysokého kola ( 1509 m ), dál na Velký Šišák ( 1410 m ) a přes Mužské kameny ( 1417 m ) a Ženské kameny ( 1414 m ) dál Petrovce. je to stále nahoru dolu po horské kamenitém chodníku.
Hřebenovka, Cesta po hřebenech Krkonoš
Krkonoše, Mužské kameny
Cestou potkávám Marii Zelenou ( skvělá běžkyně, hory, trail, ultra, skyrunning ) s přítelem na přechodu Krkonoš. To jsem je ale ještě nepoznal. Říkám si, že je mi nějak povědomá, odkud ji znám? V neděli najdu řešení na Instagramu. Jasně, ten modrý batoh a fialová bunda, ty jsme včera potkal
Sledujte její Instagram.
Obracím to zpět
Od Petrovky se vydávám zpět. Volím cestu Ptačí kámen na Brádlerovy boudy. Krásná stezka, kombinace lesní cesty a kamenitého horského chodníku a super seběh k boudám. Odtud nahoru na Martinovku a dál po zelené zpět k Labské boudě.
U Martinovky jsem chvilku poseděl, dal si kousek pečiva. Bohužel měli zavřeno, chtěl jsem si dát kolu, ale ani okénko nebylo otevřeno. Škoda, lidí tam bylo dost, ale věřím, že situace okolo Covidu a opatření je pro provozovatele horských chat velmi náročná. Držím jim palce, aby vše přestáli.
Stezka okolo vyhlídky Ptačí kámen ( 1310 m )
Pohled zpět od Brádlerových bud
Z Labský zase okolo Pančavského vodopádu k Vrbatově boudě a dolů po žlutý na Mísečky. Odpoledne bylo na horských chodnících opravdu plno, často jsem musel na stezce z Labské boudy zastavit a počkat až se zácpa uvolní.
Hele, nechci nějak poučovat, ale někteří se opravdu v horách chovat neumějí. Když je tam zákaz vstupu, tak se tam nesmí, co je na tom k nepochopení, nevím?
K tomu, jak se chovat na horách, respektive nechovat, jsem napsal krátký článek. Vesele i vážně: 5 nevyžádaných rad pro turisty, jak se chovat na horách a v přírodě
Cestou dolů jsem jednou mírně zaškobrtnul, ale naštěstí jsem to ustál. V autě dojím zásoby a vyrážím domů. Užívám si po cestě krásné výhledy. Ostré nízké zapadají slunce mám stále před sebou, až za Turnovem se ztratí v mlze.
Běžecky to dnes nebylo úplně ono, zejména do kopců to moc netáhlo, tepovka šla velmi rychle nahoru, ale jak říkám, na běžeckých výletech se na tempo moc nekouká, není to závod. Je důležité se vše pořádně užít, přesto pěkný výkon, který si nohy zapamatují. Tisíc nastoupaných metrů jim nikdo nevezme.
Když nemůžeš …, … tak se zastav, dej si colu, rozhlédni se kolem dokola a udělej pár fotek.
Takže trochu náročnější, více zadýchanější, ale celkově skvělé. Bez úrazu, za skvělého počasí, v pohodlných botách ( Dynafit Ultra 100, opravdu super ) a po horách. To si nechám líbit častěji.
Rychlý popis trasy
Pro inspiraci, pro vaše běhání a turistiku. Skvělý tip na výlet.
Horní Mísečky – po žluté, rozcestí Nad Kotelní jámou- zelená, mohyla Hanče a Vrbaty, Vrbatova bouda – po červené k labské boudě – po žluté na Sněžné jámy – červená, Cesta česko-polského přátelství – Velký Šišák – Černé sedlo – Mužské kameny – Ženské kameny – Petrovka – po modré na Ptačí kámen – Brádlerovy boudy – Martinova bouda – po zelené na Labskou boudu – červená, Vrbatova bouda – žlutá, Horní Mísečky.
- délka: 23,8 km
- převýšení: 958 m+ dle mapy.cz, hodinky ( Polar Grit X ) mi naměřily 1025 m+.
- povrch: horské chodníky, trail, silnice
Zajímavosti na cestě
Mohyla Hanče a Vrbaty, Hančův pomník, Pančavský vodopád, Ambrožova vyhlídka, Sněžné jámy, vrcholové partie na Mužských a ženských kamenech, vyhlídka na Ptačích kamenech.
Cestu si lze případně prodloužit o odbočky k Pramenům Labe ( cca 1 km od Labské boudy ) nebo cestou zpět to vzít po červené na horní stanici lanovky na Medvědín.
Horské boudy a kde se občerstvit
Labská bouda, Petrovka, Brádlerovy boudy, Martinova bouda ( Martinovka), Vrbatova bouda. Pozor nemusí mít vždy otevřeno. Na Horních Mísečkách je Jilemnická bouda a hned u parkoviště Restaurace Chata Mísečky.
Parkování
Horní Mísečky ( platil jsem 100 Kč/den )
