Čertovskej ultratrail provází výborné reference od běžců, na krásnou trasu od hradu Houska, přes Bezděz a Ralsko až do Hamru nad Jezerem. Jde o závod dlouhý 66,6 km, v nabídce je i poloviční vzdálenost nebo možnost štafet. Sám jsem tento závod již také okusil, bylo to mé první ultra, vskutku ďábelský nápad.
Mám zde pro vás report z letošního ročníku od Jirky Zelenky, kamaráda z Rock Point Running Teamu. Takže vzhůru na start!
Čertovskej ultratrail 2021
Před závodem
Den před závodem se dají vyzvednout startovní čísla a probíhá Pasta party. Věc, kterou jsem v Čechách nezažil, a jen o ní slyšel při vyprávění o zahraničních závodech.
Přijíždím asi hodinu po zahájení registrace, vyzvednu si číslo a odevzdávám nezbytné česné prohlášení kvůli covidu. A jdu ochutnávat. První zkouším salát se sušenými rajčaty. Pecka pikantní a fakt top. Dal jsem jedno pivko a poprosil ještě o sousto druhého jídla, asi něco vegetariánského, a také velmi chutné. Třetí nabídku jsem již nezkoušel, ale vypadala také náramně.
Poté jsem vyrazil směr Děvín, zkontrolovat připravené značení na trase. Značení se zdálo v pořádku. Prohlídka zříceniny hradu Děvín. Následovalo osvěžení v hamerském rybníku, voda byla příjemně teplá, stejně jako noc, která padala na krajinu. Na protějším kopci jsem se uložil a pod širákem přečkal noc.
Ráno jsem je seběhl k autu, převlékl se, vzal věci a jdu na autobus, který veze běžce na start na hrad Houska. Cestou jsem potkal Tomáše Zvěřinu, kamaráda s týmu Rock Point Running Team.
Cesta příjemně uteče, nezbytná předstartovní fotka a jde se na to. Čerti, čertice i obyčejní smrtelníci vyráží na trasu dlouhou ďábelských 66,6 km.
Značení trasy
Nikde jsem se nesetkal s tak hustým značením, mlíka snad co deset metrů. Jen na jedno místě jsem zaváhal, že jsem nevěděl, od kterého ke kterému se mám vydat, bylo jich tam nějak moc na jednom fleku.
Trasu jsem měl pro jistotu nahranou v telefonu, ale ani jednou jsem se ho nevyndal, stejně tak tištěný průvodce zůstal celou cestu v batohu.
Občerstvení
Občerstvení na trase bylo perfektní. Domácí dobroty, sýr, salám, ovoce, sušené ovoce, ionťák, kola, voda. Prostě vše skvělé.
Možná jedna malá připomínka. I když bylo v propozicích uvedeno po kolika kilometrech budou občerstvovačky, tak bych jednu dvě, jen s vodou, někde přidal. Obzvláště v tomto termínu a profilu trasy. Cedule s nápisem Občerstvení 5 km, mě moc nepotěšila a poslední doušek vody jsem musel rozdělit na dvakrát, aby mi nevyschlo v krku. A to jsem vybíhal s jedním litrem a na každé občerstvovačce poctivě doplňoval obě láhve.
Trasa
Trasa byla prostě krásná. Hodně rychlá, kopců bylo málo, silnice téměř žádná. Samé lesní cestičky, v podstatě úplně mimo běžnou turistiku. Krásná panoramata z Bezdězu a z Ralska. Určitě jsem se podíval do míst, která bych jindy ani neobjevil.
Závod to byl nádherný a běželo se mi dobře a kdyby tam bylo více kopečků, tak by mi také nevadilo.
Po závodní radosti
Občerstvení po závodě, to byla kapitola sama pro sebe. Nikde jsem se nesetkal s takovým servisem. Dva druhy polévek, ta lososová byla naprosto skvělá, tortily s masem nebo gnocchi se špenátem, palačinka s čokoládou, to vše v ceně startovného. Poprvé jsem nedojedl těstoviny a ne proto, že bych je vyhodil, jako na jiných závodech, kde byly hnusné. Ale protože jsem byl prostě přecpanej 😊
Tento závod, Čertovskej ultratrail, mohu rozhodně doporučit. A rozhodně vyzkouším i zimní variantu.
Kategorie čertů mě neoslovila. Průlez trubkou pod silnicí byla sranda, ale závod byl skvělý i bez čertích radovánek. Naopak bych uvítal rozdělení dle atletických kategorií nebo alespoň kategorii od 45 výše.
Chvála je naprosto na místě, nelze nic vytknout. Spousta organizátorů by se měla přijet podívat, jak se dělá poctivý závod, kde není na první místě byznys.
foto a text: Jiří Zelenka