Rozhovor s Michaelem Dobiášem, nejen o Trailpointu

Šéf Trailpointu, jedné z nejlepších běžeckých speciálek u nás, Michael Dobiáš, je v běžecké komunitě velmi známá osobnost. Řídí obchod, běhá, pořádá závody a charitativní akce, fotí. Jsem rád, že jsem mu mohl položit pár otázek o Trailpointu a udělat s ním rozhovor pro můj blog sportigo.cz.

Nedá mi to, než začnu s Trailpointem. Jak bylo v Chamonix?

Do Chamonix jsem se obzvlášť těšil. Začínala mi chybět ta atmosféra. Byl jsem tu už několikrát a to co se děje ve městě v průběhu UTMB je neopakovatelný. Znovu jsem měl štěstí v losovačce a čekal mě tentokrát nejkratší závod z celého UTMB – OCC. Ne že by to byl lehký závod, ale v porovnání s ostatními tratěmi UTMB má nejlehčí parametry. Takže i menší předstartovní nervozita a víc času si to tu užít s celou rodinou.

A po sportovní stránce? V rámci týdne UTMB jsi běžel trasu OCC. 55 kilometrů s převýšením 3500 metrů. Jak se běželo? Jak závod probíhal z tvého pohledu?

Vzhledem k tomu, kolik mám naběháno, jsem neměl žádný závodní ambice, ale chtěl jsem si hlavně užít výhledy, seběhy a to, že jsem zpátky ve vysokých horách. Mívám ale problémy s nadmořskou výškou, a to se znovu ukázalo za polovinou tratě. Nejde se příliš vysoko, ale okolo 2000 m.n.m. mě to úplně vypnulo, a tak výsledný čas odpovídal spíš „procházce“ než závodu. Ale ta atmosféra při doběhu do Chamonix je neskutečná. Je jedno, jestli dobíháš v druhý půlce startovního pole nebo na čele UTMB, vypadá to dost podobně. Na posledním kilometru tě davy fanoušků ženou do cíle až z toho běhá mráz po zádech.

Už se blížíme k tomu obchodu. Ale… . Do Chamonix se sjede na konci srpna vždy celý trailovo-běžecký svět. Je tam mnoho stánků od sponzorů a jednotlivých běžeckých značek. Můžeš vypíchnout jednu dvě věci, které tě tam z prezentovaného vybavení pro trail nejvíce zaujali?

V předchozích letech jsem v UTMB vesnici na stáncích strávil hodně času. Letos jsem to tu spíš jen proběhl. Ono, když máš běhání i jako práci, tak se ti občas na dovolený prostě pracovat nechce. Potkali jsme se s klukama z INOV-8, určitě zajímavě vypadá Kilianův projekt NNormal, ale jinak letos naprosto dominovala značka Hoka.

Kdy se můžeme na NNormal těšit v Trailpointu😊 ?

Kdy se můžeme těšit na značku NNormal v Čechách nevím, myslím že v tomhle nemá jasno ještě ani Kilian 🙂

A teď rychle přeběhneme z Chamonix do Prahy na Letnou. Trailpoint již funguje přes deset roků. Co bylo na jeho úplném začátku? Kdy, kde, jak vznikla myšlenka Trailpointu?

Tak to byl souběh několika náhod a okolností, které se v životě moc často asi neopakují. Skončil jsem v práci a začal se sám víc věnovat běhání, připravovat se na první maraton. Zkoušet a testovat vybavení mě vždycky bavilo. Na veletrhu jsme se potkali s Inovejťákama a ten jejich koncept mě nadchnul. Navíc mě pak kamarád seznámil se značkou Vivobarefoot a tohle se všechno sešlo na začátku barefoot vlny.

V Trailpointu si dost zakládáte na zákaznické přívětivosti, osobním přístupu k jednotlivým běžcům. Byly jste několikrát oceněny jako Běžecká prodejna roku. Poradenství a prodej běžeckých bot je základ, ale co dalšího běžcům nabízíte? Jaký váš kompletní balík služeb?

Kvalitní obuv a vybavení je jen začátek. Při svých experimentech jsme rychle zjistil, že běhání je hlavně o pohybu a jeho kvalitě. Začal jsem víc studovat zdroje a literaturu o běžecké technice – jak běhat lépe, zdravěji, bez zbytečných zranění. Absolvoval jsem několik trenérských kurzů, včetně kondičního trenéra na FTVS.

Diagnostika běhu u nás nikdy nebyla jen o tom, jak správně vybrat botu, ale hlavně jak zlepšit běžeckou techniku, abychom pomáhali předcházet zbytečným zraněním a problémům, které běhání a trénink doprovází.

Když už jsme u toho nákupu bot, nových značek a podobně. Můžeš trochu poodhalit zákulisí? Jak třeba probíhá obhlídka a objednání nové kolekce u nejznámějších značek, jako jsou Inov-8, Hoka nebo Brooks?

Představení a výběr nové kolekce značek jako Inov-8, Hoka, Brooks a dalších, probíhá zpravidla s půlročním až ročním předstihem.  Většina modelů je ve fázi vzorků, které se víceméně na 95 % shodují s finálním produktem. Občas se ale může stát, že dojde, nejen na základě zpětné vazby od nás obchodníků, k drobným úpravám finální podoby. Nestává se to sice často, ale je super, když můžeš, i když nepřímo, ovlivnit budoucí podobu a charakter běžecký boty nebo batohu.

Na začátku srpna se uskutečnila úžasná běžecká charitativní akce: Honza běží ŠUTR. Můžeš tuto akcí trochu představit?

Víc, než deset let pořádáme trailový závod ŠUTR – Šárecký Ultra Trail. Je to okruhový závod v pražské Šárce, jedno kolo měří 18 km a na výběr máš 1–4 okruhy, tedy až 72 kilometrů.

Už na samotným začátku jsem si říkal, že by bylo fajn, přiblížit atmosféru trialového závodu i těm co mají nějaký hendikep a sami běhat nemůžou. Asi v roce 2012 jsme se spojili s projektem RWTTC a od té doby běháme pravidelně každé jaro s vozíky na Pražském maratonu a půlmaratonu. Tam jsme se taky poznali s Honzou Holnou, který s RWTTC běhá už od samého začátku a je to zkušený závodník. No a když jsem mu letos na jaře navrhl, jestli by chtěl vyzkoušet na vozíku náročnou trať našeho ŠUTRu, nezaváhal. Trať, která měří 18 km s převýšením 500 m, navíc s pěkně obtížnými a technickými pasážemi nakonec zvládnul ve skvělém čase 4h35min.

Při celé akci se navíc podařilo vybrat více než 50.000 Korun na nákup běžeckého vozíku pro další postižené děti.

A co legendární ŠUTR? Bude? Budou nějaké novinky nebo je na to ještě moc brzy?

Pořád vymýšlím nějaký novinky, ale na detaily je ještě brzy 😉

Zůstaňme u běhání, ale vezme to z druhé strany. Co ty a tvoje běhání? Máš už toho za sebou docela dost odběháno. Závod na UTMB, jasně, to se bude řadit asi hodně vysoko. Co je pro tebe, při pohledu do své běžecké historie, top závod? Top běžecký zážitek?

Asi největší zážitek byl finiš závodu TDS (UTMB). Když se z úplného dna rozběhneš a na posledních 20 km předběhneš 80 lidí, a ještě si to neskutečně užíváš, to bylo asi nejvíc. Obecně mají závody v Alpách skvělou atmosféru i zajištění. Na druhou stranu mám rád menší závody v Čechách jako třeba Trailmaniacs, Runfest na Mácháči nebo seriály jako Krosový pohár, seriál závodů na Ještědu v režii Honzy Dušánka anebo krátký supertest Velká Kunratická.

Z historie do budoucna. Jaké jsou tvé běžecké sny? Co bys ještě rád běžel?

Na silnici bych si chtěl ještě někdy zopakovat maraton. Pod 3 hodiny mi chybí minuta, ale je to strašná dřina, a tak to pořád odkládám. No a samozřejmě UTMB, tam mám ještě rozdělanou práci. Skončil jsem tam před lety na 140 km. Ale kvalifikovat se je stále těžší, a tak se možná spokojím s tím, že si to jednou obejdeme s dětma.

Do budoucna se podíváme i s Trailpointem. Jak vidíš Trailpoint třeba za 5 let? Jak se bude vše v této branži vyvíjet?

Tuhle otázku si kladu skoro každý den. A odpověď je spíš čím dál složitější. Pro mě je ale důležité zachovat a rozvíjet kvalitu servisu u nás na prodejně a snažit se to co děláme tady přenést do internetového prodeje.

Na závěr má klasická otázka. Jaká je tvá hlavní rada, doporučení, pro začínající běžce?

Kamarád a velký běžecký guru Miloš Škorpil má jako hlavní moto „běhej pomalu“… až si z toho spousta lidí dělá srandu. Ale je v tom velká pravda. Na druhou stranu bez abecedy, intervalů, tempáčů a rovinek se zlepšovat nebudeš. A nejde jen o výkonnost, ale o komplexní atletický a tělesný rozvoj. Všechny tyhle komponenty ti zároveň pomůžou předcházet zraněním a zůstat fit i při jiných sportech a aktivitách.

Z poslední doby si ale čím dál víc uvědomuji důležitost regenerace a odpočinku. Spousta běžců nemá problém tvrdě trénovat, ale naopak věnovat čas regeneraci. Takže jaká rada? Pamatujte, že regenerace a odpočinek je SOUČÁSTÍ tréninku a jsou stejně důležité jako intenzivní trénink a naběhané kilometry.

Děkuji za rozhovor, Michale a ahoj, zas někdy na v prodejně nebo na běžecké stezce.