Rozhovor: Vyhovuje mi meditační povaha dlouhých tratí

14. 6. 2021

 

Obsah článku ukázat

Proběhnout se v našich nejvyšších horách, Krkonoších, je vždy skvělý zážitek. Nyní je o motivaci navíc postaráno. Zrodila se nová FKT výzva Černá Sněžka.

Jsem rád, že jsem mohl k rozhovoru, nejen o této výzvě, pozvat Víťu, vystupujícího ve světě běžců pod přezdívkou Stepní běžec.

Dozvíte se, jak se nápad na tuto výzvu zrodil a další podrobnosti, parametry a pravidla. Přidali jsem vysvětlení přezdívky Stepní běžec, něco o Vítkově běhání a běžeckém vybavení. Zkrátka, mnoho inspirace pro ostatní.

Stepní běžec říká: „Vyhovuje mi meditační povaha dlouhých tratí.“

Stepní běžec

Ahoj Víťo, jsem rád, že jsi svolil k pár běžeckým otázkám. Jsi autorem nové běžecké výzvy po stezkách v Krkonoších. FKT výzvy Černá Sněžka. Ale než se vrhneme na stezky této nové běžecké výzvy a podíváme se do Krkonoš, dovolím si dvě tři osobnější otázky.

Co tě přivedlo k běhání?

Nevím, jestli to dokážu definovat. Na základní a střední škole sice byla patnáctistovka jedna z mála atletických disciplín, kde jsem trochu (v rámci třídy) vynikal, ale v dospělosti jsem na dlouhá léta přestal sportovat. Až s prvním dítětem jsem začal znovu trochu běhat a teprve s tím druhým jsem se rozběhal do dnešních proporcí. Prostě mě to k běhu nějak táhlo, hlavně mentálním nastavením – vyhovuje mi meditační povaha dlouhých tratí a jako introvert, většinou běhám sám.

Jaké závody máš nejraději? Tipuji, že spíše preferuješ trail a hory. Je tomu tak?

Obecně, mám rád maratony. Začínal jsem na těch silničních, ale postupem času mě to víc a víc táhlo na traily. Dneska bych řekl, že nejradši mám horské maratony. A když už ne horské, tak aspoň trailové.

Kromě maratonů ale mám ještě jednu oblíbenou kategorii – i když na to nemám výkonnost (a hlavně váhu), tak mě hrozně baví delší sky-race závody. Sice běhání kopců je moje slabina, ale miluju to sbírání výškových metrů. Kdybych měl jmenovat konkrétní závody, moje dvě srdcovky jsou Jesenický maraton a Černá hora SkyRace.

Kde je tvé nejoblíbenější „běžecké hřiště“? A proč?

Bydlím v Praze na rozhraní Smíchova a Košíř, takže běžně vyrážím do okolních parků. Buď je to na jednu stranu kombo Petřín-Ladronka, nebo na druhou stranu triptych Skalka-Ladronka-Hvězda. Obdobně často vybíhám i z práce přes oběd a sice do Prokopského a Dalejského údolí. Všechny tyhle trasy mají pro mne dva důležité parametry – je tam hodně stromů a na 10 km se tam dá nasbírat nějaký 200-300 metrů převýšení.

Kromě těchto “všedních” běhů jsem si poslední rok zvyknul vždycky v pátek po práci vyběhnout do kopců na západě Prahy na delší trailové trasy. Takže Karlštejnsko, Křivoklátsko a Berounsko. Krásný lesy, krásný kopce!

Vystupuješ pod přezdívkou Stepní běžec. Proč stepní, u nás abys step pohledal. Kde jsi k této přezdívce přišel?

Jako bývalý muzikant vím, že když se zakládá kapela, tak nejdůležitější je vymyslet název. 😂 Stepní běžec má pro mě takové tři významy. Jednak je to poměrně volná asociace na (jeden možný) etymologický význam mého příjmení – stepní běžec jako typ rostliny, která volně putuje unášena větrem. 🤓 Dále to celkem přesně vyjadřuje styl mého běhání – v rovinaté, či mírně zvlněné krajině jsem k neutahání: pomalu, ale vytrvale, jako Harley-Davidson. 😎 A konečně, obsahuje to jemnou asociaci na román Stepní vlk (což pak dále používám ve stylizaci u svých fotek). 🐺 Takže, mám to promyšlené. Ale ve výsledku je to jenom další z mých internetových identit.

Panorama, které mě inspirovalo k FKT Černá Sněžka.

Výzva Černá Sněžka

Osobní otázky byli nakonec čtyři. A teď rychle na stezky do Krkonoš a na výzvu Černá Sněžka.

Co tě vedlo k tomuto projektu? Jak vznikl tento nápad?

Ten nápad zrál postupně asi dva roky. Počátek už si přesně nepamatuji, ale nejpravděpodobněji ten první zárodek vznikl během, nebo krátce po prvním ročníku závodu Černá hora SkyRace – někdy během závodu se sbíhalo severním úbočím Černé hory a v jeden moment se přede mnou otevřelo panoráma Krkonoš se Sněžkou uprostřed.

Ten obraz jsem si vyfotil a někde tam se zrodila zprvu jednoduchá myšlenka, doběhnout si z Černé hory na Sněžku. Na počátku to měl být jenom individuální projekt a tak jsem přemýšlel, jak zařídit logistiku – jak se z Prahy dostat na Černou horu a jak se ze Sněžky dostat zpátky k autu.

Protože často jezdím na závody sám, bez rodiny, přemýšlel jsem, jak to zvládnout bez podpory a tak jsem logicky došel k okruhu – doběhnout ze Sněžky zase zpátky na Černou horu a aby to nebylo fádní, tak to vzít druhou stranou.

Vznikl mi tak okruh, který měl přes 50 km, což jsem ještě nikdy neběžel, takže jsem si to sice zakreslil do mapy, ale nechal to odpočívat, že snad někdy v budoucnu. Pak jsem loni běžel svou první padesátku, shodou okolností taky v Krkonoších a to už to nevypadalo tak nereálně.

No a letos jsem si stanovil velký cíl – PVLH24. A tak jsem si říkal, že bych si ten svůj okruh mohl zaběhnout jako takový trénink. No a pak, během letošního jara, v tom nejtužším lockdownu, jsem dospěl k tomu, že to nemusí být jen můj soukromý projekt, ale že bych to mohl udělat jako veřejné FKT.

Proč Sněžka? Proč Černá hora?

Na to je úplně jednoduchá odpověď – jak Černá hora, tak Sněžka jsou prostě ikonické vrcholy Krkonoš. Sice Sněžka je na můj vkus příliš turistická, ale výš už se prostě v Česku vyběhnou nedá. Navíc, vždycky si to člověk může zaběhnout mimo sezónu.

Představ trasu a parametry výzvy:

Trasa má na délku 51 km a během ní se nastoupá zhruba 2.300 výškových metrů. Okruh vede z Jánských Lázní, přes Liščí horu a Luční horu na Sněžku, která je zhruba v půlce a pak zpátky po Hřebenovce, přes Dlouhý hřeben a závěrečnou Černou horu. Náročností bych to osobně viděl mezi klasickým (běhatelným) horským maratonem a sky-maratonem.

Jde o výzvu FKT – Fastest Known Time – nejkratší známý čas. Tedy individuální výzva, kdy cílem je absolvovat definovaný okruh, nebo trasu v co nejkratším možném čase. Jaká jsou pravidla výzvy?

Kompletní pravidla jsou na stránkách závodu, ale obecně jde o klasickou FKT záležitost, takže:

  • Absolvovat trasu v limitovaném čase 12 hodin. Počítá se celkový čas, včetně zastávek apod.
  • Trasa okruhu je pevně daná, ale je možné ji absolvovat po směru, nebo proti směru hodinových ručiček.
  • Je potřeba publikovat dvě fotky závodníka, jednu z Černé hory, druhou ze Sněžky.
  • Absolvování se doloží veřejným GPS záznamem.
  • No a nejrychlejší (muž, žena) je držitelem trofeje FKT.

Já si často něco na mapě naplánuji, podrobně trasu studuji, ale stejně, v reálu je to jiné. A musím přiznat, že mne často překvapí i Český ráj, kde si myslím, že znám každou stezku. Ale když se jednotlivé části z různých tras spojí do určitého okruhu, může se náročnost překvapivě zvýšit. Vím, že jsi celou trasu na konci května sám proběhl. Jaké to bylo? Byl jsi sám něčím překvapen?

Trasu jsem před zveřejněním musel proběhnout, abych věděl, že tam není žádný problém. Mentálně jsem byl na tu vzdálenost připravený, takže zas taková výzva to nebyla a šel jsem to něco mezi – ani moc na krev, ani příliš na pohodu. V budoucnu si to zkusím určitě zaběhnout znovu a to bych to zkusil na lepší čas.

Abych pravdu řekl, nic moc mě na trase nepřekvapilo, spoustu těch míst jsem znal separátně už z dřívějška. Spíš se mi ty místa propojily dohromady. I když, jednu věc bych přece jenom zmínil – vždycky zas a znovu zapomenu, jak je Černá hora strmá a jak jsou ty výstupy na ni dlouhé.

Chystáš pro výzvu nějakou speciální propagaci? Co plánuješ s výzvou do budoucna?

Momentálně nic zvláštního neplánuji, uvidím jaký bude zájem. Teď v nejbližší době chci stránky výzvy přeložit do angličtiny a registrovat Černou Sněžku na stránkách Fastest Known Time. Ale jinak to zatím nechám na běžecké šeptandě, ať se šíří po Twitteru a Facebooku. Ovšem, akce je to úplně čerstvá, takže třeba za rok mě něco nového napadne.

Krkonošská 50

Černá hora SkyRace

Běžecké vybavení

Vím, že se zajímáš o teorii běžeckého tréninku a dost ladíš vybavení, často o tom píšeš na svém blogu. Vím, každý běžec je jiný, ale přesto se zeptám: Jaké vybavení bys doporučil do Krkonoš na stezku výzvy Černá Sněžka? Co by nemělo v běžeckém batohu chybět?

Tak první věc, kterou bych doporučil jako nutnost, nesouvisí vůbec s běháním, ale prostě s tím, že se člověk vydává na několik hodin až na celý den do hor – prostě sledovat počasí a podle toho se obléknout. Nepodcenit počasí na Sněžce a na hřebenech.

Druhá zásadní věc – vyzkoušené boty. Je to zkrátka 50 km a mít do krve sedřený paty, či prsty, nebo slezlý nehty, to za to nestojí. Měly by to být boty, ve kterých jsem už zvládl minimálně 20, nebo radši 30 km, bez ztráty kytičky.

Třetí věc souvisí s tím, že závod je více méně self-supported. Teoreticky si umím představit externí podporu na Pomezních boudách a na Sněžce (lanovkou), ale většina lidí to půjde sama za sebe. Takže mít dostatek vody a vhodného jídla, nebo si občerstvení rozplánovat po trase – Krkonoše jsou turistický dost, takže při obětování času a peněz, by se to dalo taky zvládnout.

Předchozí bod implikuje nějaký běžecký batůžek, nebo vestu. 5-litrový batůžek považuji tak akorát, pokud toho člověk nechce tahat moc. Vejde se tam pití, jídlo, mobil, nejnutnější náhradní oblečení.

Poslední věc, kterou bych doporučil ke zvážení jsou běžecké hůlky. Není to nutnost, ale to převýšení je docela slušný a vaše nohy vám poděkují.

V čem běháš ty? Jaké je tvé oblíbené běžecké vybavení a běžecké značky? ( A neboj se být konkrétní 🙂 )

Boty jsou u běhání zásadní, tak začnu u nich – na silnici jsem začínal v Asicsech, ale jak jsem se víc a víc přesouval na traily, tak jsem víc a víc propadal kouzlu značky Inov-8. Poslední dobou mám vždy aspoň dva modely, jeden na suchý a jeden na mokrý trail. Do bláta a sněhu nedám dopustit na X-Talon a do sucha a na dlouhý tratě nosím srdcovku TerraUltra. Průběžně taky koketuju s barefoot botama, kde momentálně volím mezi Vivobarefoot a Joe Nimble.

U oblečení to až tak neřeším, dlouhá léta jsem běhal ve věcech z Tchiba, trička nosím zásadně jenom ty, co jsem posbíral na závodech. Poslední dobou jsem trochu zainvestoval do běžeckých šortek, kde střídám Inov-8, Salomon a Asics – důvod je ten, že byť jsou dražší, tak jsou dobře ušitý a sedí a moje kůže po delším závodě nevypadá jak přejetá šmirglem. Kde jsem se trochu práskl přes kapsu je větrovka Inov-8 WindShell, kterou jsem si pořídil na horské běhy. Jak název napovídá, není úplně dělaná na průtrže mračen, ale nějaký ten deštík zvládne a dá se s ní třeba vyběhnout v půlce listopadu na Sněžku. True story.

Samozřejmě, k běžci patří běžecké hodinky. Já mám takový ambivalentní vztah s Garminem – na jednu stranu jsem trochu fanoušek, na druhou stranu je to trochu vendor lock-in. Začínal jsem u těch nejjednodušších Forerunnerů 110, které snad měly jen GPS, přes vyšší model 220, který už uměl intervaly. Poslední rok a půl běhám s aktuálními Fenix 6 Pro. Ty byly drahý, ale udělal jsem si radost k narozeninám a nedám dopustit zejména na jejich mapové funkce.

Poslední část výbavy, kterou bych zmínil se taky týká hor a dlouhých tratí. Běžeckou vestu Inov-8 Race Ultra Pro 5 Vest si beru na každý trailový běh delší jak 20 km. A pokud očekávám solidní převýšení, přiberu skládací hůlky Leki Micro Trail Pro.

Maraton v Kodani

Punta del Este

Co tvé osobní běžecké výzvy? Můžeš prozradit nějakou osobní výzvu nebo závod, na které se chystáš nebo je máš na bucket listu?

Největší letošní výzva je jasná – chtěl bych během léta zkusit PVLH24. Mám z toho hrozný respekt a v podstatě jsem tomu podřídil všechno ostatní – letos jsem zcela rezignoval na rychlost a v podstatě jsem vypustil všechny závody, minimálně do podzimu.

Na podzim bych chtěl běžet nějaký trailový maraton, ale ještě nevím jaký. Docela by mě lákal Králický maraton, ale uvidím, v jakém budu stavu koncem léta. Taky se mi zvolna začíná rýsovat challenge, že bych si ten podzimní trail maraton zaběhnul v barefoot botách.

No a co se týká bucket listu, tam toho je – pár city maratonů po Evropě, B7, Perun SkyMaraton, nějaký ten ultra trail v Alpách…

Na závěr má klasika.

Co bys doporučil začínajícím běžcům?

Poradit takhle bez kontextu je docela těžký – lidé začínají běhat z různých důvodů. Ale asi bych řekl dvě věci: za prvé, začít zvolna a nenechat se tím pohltit, pořád by v tom běhání měla být radost. A za druhé, možná trochu v rozporu, nebát se přihlásit na závody – dá to běhání nový rozměr a člověk přijde na věci, ke kterým by se jen tak při běhání po lese nedostal.

Děkuji za tento pěkný a inspirativní rozhovor a za představení výzvy Černá Sněžka.

foto: Stepní běžec

@StepniBezec
facebook.com/StepniBezec

stepnibezec.cz

https://cernasnezka.cz/

Sledujte mě:

Kdo to tady vše píše:

Michal Kudrna, běhám po stezkách, nejčastěji v Českém ráji a v Krkonoších. Píšu, občas něco vyfotím nebo sestříhám.  Osobní motto: Více poznat, více zažít.

Něco pro inspiraci & motivaci:

app. Strava | Moje vybavení | Moje závody | Moje knihy | Měsíční Zúčtování |

Díky, že to zde čtete.

Přečtěte si také