Sněhové laviny představují v zimním období velké nebezpečí, které nám příroda připravuje na horách. Historie je, bohužel, plná tragédií způsobených sněhovými lavinami.
Jaké jsou největší lavinová neštěstí na světě?
Pojďme si připomenout tři z největších. Podrobnosti najdete zde v tomto článku, který je také zpracován jako audio. Nebo se koukněte na video na mém youtube kanálu.
Video
Spotify
Největší laviny
Apple podcast
Největší laviny
Sněhové laviny jsou přirozeným přírodním jevem. Vznikají náhlým uvolněním většího či menšího množství sněhu, který se následně sesouvá valí svahem dolů a strhá sebou vše, co má v cestě.
K uvolnění sněhu může docházet samovolně, jen za působení přírodních jevů a vlivů nebo lidským zásahem. A tu nejtragičtější způsobilo zemětřesení.
zničené město Yungay
Peru, Huascarán
Sněhová lavina, která zasáhla město Yungay v Peru v roce 1970, byla způsobena zemětřesením.
Dne 31. května 1970 zasáhlo Peru silné zemětřesení s magnitudou 7,9 stupňů Richterovy škály, které způsobilo masivní sněhovou lavinu, jež se valila z vrcholu hory Huascarán. Sněhová lavina, která na sebe nabalila i kusy skal a kamení, se srazila s městem Yungay a způsobila jednu z nejhorších přírodních katastrof v historii Peru. Odhaduje se, že při této katastrofě zemřelo více než 20 000 lidí.
Zemětřesením byla poničena a poškozena ale daleko větší oblast a zmařilo až 70 000 lidských životů.
Za posledních dvě stě let, kdy můžeme říci, že máme vše dobře zaznamenáno a ověřeno, jde o největší neštěstí způsobené lavinou.
Expedice Peru 1970
Tato lavina zavalila i základní tábor československých horolezců, kteří se pokoušeli o zdolání Huascáranu. Všech 14 členů výpravy společně s chilským průvodcem zahynulo v ten den pod lavinou.
K připomenutí památky českých obětí zemětřesení byl lyžařský závod Jizerská padesátka pojmenován Memoriál Expedice Peru. Všichni členové expedice mají také pamětní cedulky na Symbolickém hřbitově horolezců v Českém ráji.
Velká lavina zasáhla stejnou oblast a také výrazně poničila město Yungay již v roce 1962. Desátého ledna zde vinou laviny zemřelo, podle některých pramenů, až 4000 lidí.
K dalším velkým lavinovým neštěstí ve světě patří události, které vešly do dějin jako Bílý pátek a Zima teroru.
Bílý pátek
Dne 13. prosince 1916 se až 200 000 tun sněhu, skály a ledu svalilo přímo na kasárna rakouské armády, které stály v Dolomitech u masivu Marmolada. I v Dolomitech probíhaly vojenské operace První světové války.
Při tomto incidentu bylo zabito asi tři sta vojáků, ale ve stejný den a během několika příštích dnů a týdnů se sesunulo nespočet dalších lavin. Celkový počet obětí je odhadován až na 10 000. Častou příčinou těchto lavin, byla dělostřelecká palba do hor, kdy cílem bylo právě spuštění laviny na nepřátelská vojska.
Zima teroru
V zimě 1950-1951 zasáhly Alpy „atypické povětrnostní podmínky“, které přinesly nadprůměrné množství sněhu a setkání atlantické teplé fronty s polární studenou frontou, to vše podpořeno silnými větry, mělo za následek extrémní lavinové podmínky v průběhu této zimy.
Během pouhých tří měsíců bylo zaznamenáno 649 lavin, ty měly za následek smrt více než 265 lidí v oblasti Rakousko švýcarských hranic. Švýcarsko navíc hlásilo více než 500 úmrtí hospodářských zvířat a 900 zničených budov.
Krkonoše, Bialy Jar, 1968
U nás se nejvíce lavin tvoří v Krkonoších a Jeseníkách. K největší tragédii došlo 20. března 1968 na polské straně Krkonoš v oblasti Bialy Jar. Lavina tam tehdy zavalila 24 turistů, 19 z nich lavina usmrtila, pět lidí se podařilo zachránit.
Nános laviny dosáhl délky přes 1 km, šířky 40 – 60 m, hloubky až 15 m. Na hledání a vyprošťování obětí se účastnilo 1 290 polských i českých záchranářů, polští hasiči a dobrovolníci.
To bylo Sportigo Facts, děkuji za sledování. Budu rád, když ve sledování vytrváte a budete odebírat můj youtube kanál a číst tento blog.
Poznámka:
Velký rozbor lavin v Peru u Huascáranu v letech 1962 a 1970 je zde:
www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169555X18303350
Více o lavinách v Krkonoších najdete v knize Laviny v Krkonoších.
Laviny v Krkonoších
Laviny provází člověka při jeho pobytu v horách. Jsou součástí objektivního nebezpečí, kterému se žádný milovník hor a přírody nevyhne. Brožura seznamuje s faktory, které sníh a laviny ovlivňují – včetně vlivu na přírodu – vysvětluje, jak je vyhodnotit a poučit se z chyb, které udělali naši předchůdci.
Autoři publikace: Milena Kociánová, Valerián Spusta, Viktor Kořízek, Andrzej Brzeziński
Brožuru vydala Správa Krkonošského národního parku
Objednat zde: Krnap – e-shop,