„Už ses registroval?“ ptal se v pátek v podvečer Petr.
Ještě je čas, pomyslel jsem si a odpověděl: „To se může až ráno před startem.“
Ano, to jde. Nic se neplatí, jen se vyplní a odešle on-line formulář, a je to. Samozřejmě jsem to nenechal až na poslední chvilku a registraci večer udělal, navíc jsem si velmi pečlivě prohlédnul a nastudoval trasu a nahrál ji do hodinek. Dokonce jsem si i připravil běžecké oblečení na ráno a pár věcí k tomu. Co se to se mnou děje? Jdu nějak do sebe? Takhle vše s předstihem.
O co vlastně jde? Kdo zná můj blog Sportigo.cz nebo sleduje má videa na youtube již asi tuší. Letos již potřetí, tak jako v předcházejících letech, se první lednový víkend koná Tréninková 50 Českým rájem. Skvělá běžecká akce, kterou pořádá a trasu vymýšlí Olaf Čihák, známý organizátor turistických a ultra akcí, například legendární Pražské stovky.(více akci najdete na dalkovepochody.cz)
Olaf vždy vymyslí a namotá trasu po Českém ráji. Každý rok se startovalo z jiného místa, cíl se ustálil na pivovarskou hospodu ve Svijanech. Musím říct, že Olaf má dar vybrat z daného místa, kde trasa vede, krásné stezky. I když Český ráj znám, řekl bych, že to tady mám dost proběhaný, vždy nějakou stezkou nebo místem překvapí i mne.
Jak probíhaly předcházející ročníky tréninkových padesátek v Českém ráji?
Přečtěte si reportáže:
Petra, mého kámoše a dnešního spoluběžce, jsme vyzvedli na autobusové zastávce a žena nás zavezla na start. Startujeme v 8:45. Ani brzo, ani pozdě. Počítám s časem do sedmi hodin. Chci doběhnout za světla, tak raději startujeme s předstihem. Měli jsme běžet ve větší skupině, ale další kluci do party se zdrželi, a tak s Petrem vyrážíme sami. Je stupeň pod nulou, lehce sněhem pocukrováno, nemůžeme stát a mrznout.
Startuje se z Mnichova Hradiště a většina trasy je doslova namotána oblastí Příhrazských skal a v okolí kopce Mužský (463 m), což je mimochodem nejvyšší kopec okresu Mladá Boleslav. Nic velkého, co? Přesto nás na 49 km dlouhé trase čeká převýšení asi 1500 metrů.
Asi úplně nemá smysl popisovat každý kilometr našeho běhu, i když jak já s oblibou říkám: Co kilometr, to příběh. Rozběhli jsme to v konverzačním tempu a postupně jsme se propovídali až do konce. Ne neflákali jsme to, stále jsme to rubali, ale ne v plném závodním tempu. Jak je již uvedeno v názvu akce, jde o trénink. Sice měřený, ale stále jen trénink, a to velmi kvalitní.
Olaf chce, aby si členové jeho komunity hlavně otestovali orientaci na trase podle vlastní navigace, ne jako při závodě, kdy je trasa přesně značená fáborky. Vše pak zpestřuje o kontroly, někdy na velmi interesantních místech, které se zadávají do speciální on-line aplikace, ta se používá i při jeho závodech. Na poprvé je to takové, řekněme jiné, překvapí to, ale má to své kouzlo, ty kontroly.
Všem doporučuji si nějakou Olafovu akci vyzkoušet.
Takže běžíme, kecáme o všem možným. Představuji Petrovi různá místa, které znám, protože zde velmi často běhám. Pravidelně se cpeme gely a tyčinkami. Je to skvělá příležitost si otestovat různé jídlo a pití pro delší běhy. Jednou doplňujeme vodu a to v Penzionu na Krásné vyhlídce.
Petr je okouzlen krásnou a lehce zasněženou scenérií Příhrazských skal. Kilometry postupně přibývají, seznam proběhnutých kontrol se postupně plní. Vše jde relativně hladce, stále se držíme svého, předem naplánovaného tempa. Zdravíme se a někdy i chvilku pokecáme s kamarády, které na trase potkáváme. A že jich je, díky za to.
Na trase
Trasa vedla z Mnichova Hradiště k osadě Dobrá Voda a dál do Zásadky a na Skalku, už jsme na stezkách v lese a mezi skalami. První kontrola na sebe nenechá dlouho čekat. Obětní kámen. Kontrola přesně podle nepsaných Olafových pravidel, na kopci, po uklouzané stezce a pak zase prudce dolů. Ano, dost to klouzalo. Obětní kámen si žádá oběti, naštěstí je znamenající sešup po zadku. Ostatní kontroly už byly ale více či méně na pohodu.
Zápudov a Valečov, zřícenina hradu z poloviny 14. století a naše další kontrola. Náskeduje běh do Kněžmostu a krásně upravené soustavě menších rybníků v Suhrovicích, kde jsou další kontroly.
A už jsme v lesích v okolí Branžeže a Komárovského rybníka, běžíme po lesních cestách a stezkách, místy stezčičkách až jen stezkách vyšlapaných lesní zvěří. Kontroly pravidelně odškrtáváme.
V Srbsku na zastávce, kde v letě prodávají skvělou zmrzlinu, určitě ji vyzkoušejte, byla neplánovaná občerstvovačka. Sám Olaf připravil k občerstvení kofolu, nějaké další pití, brambůrky a sýr a pár další drobností. Velmi příjemná záležitost. Pozdravíme se s Olafem a pár kamarády a už zase běžíme dál. Nahoru do Příhrazských skal. Seběh Příhrazských schodů a znovu nahoru na vyhlídky. Na některých z nich nás čekají nejen výhledy po Českém ráji, ale také další kontroly.
Oběhneme kolem dokola okruh okolo vrchu Mužský, nabereme poslední výraznější výškové metry, užijeme si výhledy a namrzlé stezky a ahoj skály, čeká nás cíl. Hurá domů, do Podolí. Tedy vlastně hurá do Svijan, hurá na jídlo.
Poslední úsek přes Březinu a Loukov do Svijan je již po rovině. I když se blížíme k metě padesáti kilometrů běží to velmi dobře.
A je tu cíl, ani to nebolelo. Svijany, pivovar, hospoda. Přijely naše ženy, převlékneme se do suchého, a jdeme se pustit do jídla. Zasloužené odměny.
Byl to skvělý trénink, jsem rád, že Petr akceptoval mé pomalejší, ale souvislé, tréninkové tempo. Myslím, že jsme si to dost užili, zase poznali pár lidí a jsem moc rád, že jsem Petrovi mohl ukázat Příhrazské skály, určitě sem naplánujeme ještě nějaký společný běh.
Vybavení
Vybavení nebylo žádné speciální, počasí nebylo extrémní. I když to bylo sem tam celkem uklouzané, nesmeky by se na pár úseků možná hodily, ale dalo se to s opatrností zvládnout.
Celé jsem to odběhl v botách Lasportiva Akasha II, Petr měl trailovky z Decathlonu, konkrétně skvělý model Kiprun MT2. Oba jsme měli ponožky Sidas. Stále jsme byli v pohybu, takže na tělo stačily dvě vrstvy. Vespod Craft (CRAFT Active Extreme X), navrch Decathlon / Kiprun.
Vše ostatní, tedy jídlo, vodu a pro případ potřeby, kdy se náhodou rozfoukalo nebo se něco začalo sypat a padat z oblohy, skvělou bundu Direct Alpine Cyclone 2.0, jsem si nesl ve vestě Instinct.
Po cestě jsem se občerstvoval domácím toustem, gely Iontmax a Maurten a tyčinkou, FlapJacky Tomm´s, vše v pohodě funkční, chutné a bez problémů.
Ještě jednou díky Olafe za velmi pěknou trasu a organizaci.
Ahoj všem a uvidíme se na stezce.
Z tréninkové padesátky po Českém ráji jsem na točil i krátký běžecký vlog:
Mohlo by se hodit – moje tipy na vybavení pro trailové běhání
Doporučuji, osobně vyzkoušeno: www.trailpoint.cz
Trailpoint, běžecká speciálka: boty, oblečení, doplňky. Využijte slevový kupón ⇒S kódem „KUDRNA5“ máte slevu 5% a to platí i na věci v akci nebo ve slevách.
