Srpen začal báječně, letní počasí se překonávalo a já se sice na poslední chvilku, ale přitom plánovaně, přihlásil na Krkonošskou 5O. Ta se mi povedla, proč se nepochválit, ne?
Plán, co dál, byl proto jasný. Forma byla, cítil jsem se skutečně skvěle, už dlouho mi fyzicky nebylo tak dobře. Možná proto, že některé věci jsem hodil daleko za hlavu a snažil se jim utéct.
Zde by se hodila malá vsuvka: Běh čistí hlavu, běh pomůže psychice, ale nesmíš si během něco kompenzovat, před něčím se snažit utéct. Neutečeš, stejně tě to dožene. #vyzkousenozavas
Promiň, je to tak, ale to nechme na jindy, na jiný článek, teď zase zpět do srpna.
Řekl jsem si: Dám si pár dní mírnější řežím a začnu přemýšlet: kam se vydat na začátku září za závody.
V září není o závody nouze. Ale jak se to říká, člověk míní a ten druhý mění, či jak to je? Ani nevím proč mě to napadlo, ale „to“ úterý, jsem místo běhu vyrazil na kolo.
Z výletu do Jizerek
Let, který zastavil rozlet
16. srpna se v minulosti stalo několik smutných aktů a činů, například v roce 1419 zemřel král Václav IV. nebo v roce 1921 byl zavražděn zbojník Nikola Šuhaj. V tento den v roce 2004 zemřel, při automobilové nehodě, slavný hokejista a trenér Ivan Hlinka. Neštěstí chodilo i po světě a tak si 16. srpna připomínáme úmrtí hvězdného Elvise (rok 1977).
Nevím, zda tomu věřit, ale prameny uvádí, že přesně 16.8.1896, když skupina dobrodruhů pod vedením Georga Cormacka, nedaleko Dawson City u soutoku řeky Klondike a Králíčího potoka, našla zlato, začala Zlatá horečka na Klondiku a Králičí potok byl přejmenován na Bonanza Creek.
A šestnáctý srpen je také dnem mého krátkého, ale dost úderného letu.
Jedu si na kole, takhle pěkně svižně po lesní cestě, po cestě, kde už jsem jel mnohokrát, a kdybych to uměl, pískám si. Prostě pohoda. Stejně se ale raději vycvaknu, dělám to tak vždy při prudším sjezdu. Tady trochu přibrzdím, tady to mohu pustit, tady to lehce skočí a
a najednou jsem na zemi, kolo leží na mně, snažím se popadnout dech. Obličej a vousy mám plné prachu a jehličí, z nosu mi crčí krev. Asi jsem viděl dvě, možná i tři hvězdičky. Začínám se hýbat. Ruce a nohy v pořádku, dech se vrací do normálu.
Pomocí zbytku vody v láhvi, už jsem to měl domů posledních pět šest kilometrů, se omyji a začínám zjišťovat škody. Tady je kousek helmy. Jéé to jen upadlý kšilt. Ale co kolo? A proč se to stalo? Proč ten let přes řídítka? Přední kolo, kde jsou z poloviny vymlácené dráty, dává odpověď. Asi jsem najel na klacek, který se stočil do kola, jeho výpletu a let přes řídítka byl na světě.
Jsem rád, že jsem na světě. Když jsem si místo prohlížel, nebylo zde jen jehličí a hlína, ale také hned vedle byly kořeny a o metr dál kameny.
Zvedl jsem se a pomalu jsem sešoural k domovu. Až na pár škrábanců na nose, napuchnutý horní ret, oblečení od hlíny a prachu a jehličí ve vousech, jsem na venek nejevil známky většího pádu. Hlavní úder šel na hrudník a bradu. Špatně mi nebylo, ale postupně se začínala ozývat záda, žebra a krk.
V noci jsem moc nespal a stejně tak, po celý další týden. Všechny následky se soustředily do okolí krční páteře, a od toho i hlavy. Hlava skoro stále bolela, krk nesnesl prudší výkyv a pohyb. V noci jsem spal s nákrčníkem, na běh nebo cvičení jsem mohl na chvilku zapomenout. Kupodivu, jediné, co jsem dělal, bylo plavání.
Vše se vleklo, týden to bylo špatné, teprve po deseti dnes jsem cítil, že krk už je relativně v pořádku a začal ho testovat během, kde přeci jen páteř, a zejména její krční část, dostává zabrat. Teď o víkendu, tedy skoro po třech týdnech jsem konečně udělal delší běžecký výlet, hory samozřejmě, když test tak pořádný. Šlo to celkem dobře. Ale doma, respektive v chalupě, kde jsem skončil po běhu, se ozvala záda. Zatuhla, tedy celkem dost zatuhla, ale do rána se vše naštěstí uvolnilo.
Cítím, že už se tělo vrací do normálu, postupně, zatím tak na 90 %.
Když jsem dával kolo do servisu, řekli jen: „A sakra!“
Je s podivem, jaká síla na tělo zapůsobí, která s ním mykne a doslova praští o zem. No, měl jsem pěknou kliku.
Tak takhle jsem přišel v srpnu o formu. Naštěstí jen o formu.
+ Jak se ti to stalo?
– nevím, bylo to hrozně rychlý
Je to hrozná síla, co s vámi praští o zem, když letíte přes řídítka. Ještě že jsem byl vycvaklej.#bike pic.twitter.com/es0Ld1X802— Michal Kudrna (@michal_kudrna) August 16, 2022
Krkonošská 5O
Ale vraťme se ještě o pár dní vzad, na začátek srpna, kdy forma ještě byla a já se skutečně cítil výborně.
Dal jsem si Krkonošskou padesátku, start a cíl ve Špindlerově mlýně. A mám z toho závodu velmi dobrý pocit. Sice ukázal, kde mám rezervy, ale celkově jsem byl sám se sebou spokojen. A to často nebývá.
Více o Krkonošské 50 v samostatném článku na blogu>> Krkonošská 50
Novinky na blogu
Když už jsme u těch článků, za srpen jsem publikoval následující články:
- Recenze: Metoda zběsilého muže
- NNormal, Kilian, Kjerad
- Recenze Hoka One One Speedgoat 5
- Mikulovský Ultra Trail Run, rozhovor s pořadateli
- A mlha se rozplynula – Jizerskohorské proběhnutí
- Krkonošská 50
Mám velkou radost z rozhovoru s pořadateli nového závodu v Krušných horách, na který se sám v říjnu chystám vyrazit. Projděte si rozhovor, závod dělá výborná parta lidí, bude dost dobrý běžecký mejdan.
Také by vám neměla uniknou recenze na oblíbený model běžeckých bot Hoka One One Speedgoat 5.
Zároveň jsem dokončil stránky:
Obsahují soupis mých závodů, knih o běhání, sportu a motivaci a poznání, které jsem přečetl a rád bych doporučil dál a přehled mého aktuálního vybavení, které využívám pro své běhání. Stránky postupně zapracuji do nové struktury blogu sportigo.cz.
Kokořín
Srpnové statistiky
Celkové statistiky za srpen jsou:
Vzdálenost celkem: 278,9 km
Čas měřených aktivit, včetně cvičení: 42,32 h
Nastoupané metry: 4925 m
Z toho je
Běh:
- 231,7 km
- 4715 m+
Kolo:
- 27,64 km
- 210 m+
Plavání:
- 19,56 km
Dál mi dělá velkou radost plavání, i když teď, na přelomu srpna a září, mi přijde, že už je to začátek otužování. Sám bych to do sebe nikdy neřekl, že takhle budu plavat. Já, pro kterého byla voda studená i na Kanárech. Jo a docela to žere čas, to plávání, že?
Na ostatních číslech je vidět výpadek kvůli pádu na kole.
Ahoj a v září se uvidíme na stezce! A nezapomeň #behejkopce